aneb krátká zpráva z neslavného pokusu o pěstování trpaslíků v družině.

Šárka Foretníková

Tak jsme je podcenili ... trpaslíky...

Slova klasika: „Trpaslík je dobrý plavec,...ale nevydrží...“ jsme si ověřili přímo na okně naší družiny. Náš štědrý dárce a sponzor Jirka (LionAslan) nás na jaře obdaroval svými přebytky gemmů... Radost byla nad tou nadílkou převeliká a hned jsme jim zajistili prostor na okně(jinak vždy zaskládaný hračkami a nejrůznějšími výrobky). Hned druhý den po příchodu zásilky se chystaly květináče sypal substrát a už se vysazovalo.

Jirka poslal množství gemmů od tří druhů – Drosera enodes, pulchella a pygmaea. Každé dítko chtělo sadit ty velké – pulchelu a enodes... na drobounké gemmíky  pygmaey koukaly jako sovy a moc se k nim nehrnuli... nevěděli si s tou drobotinou rady... Nakonec se jich ujala nejstarší děvčata (čtvrťačky), takže vysazeno bylo úplně všechno. Každý si majetnicky podepsal nějaký květináč a v následujících dnech všichni ten svůj hypnotizovali. I když jsem děti upozornila, že jde o pokus, vkládali ve viditelná „semínka“ mnoho nadějí. Zalévali však velmi často a  bohužel občas nějaký „aktivista“ i horem...I když dostali ode mne patřičné instrukce... Kdo byl někdy byť jen na nakouknutí ve školní družině za plného provozu a frmolu, uzná, že se to zkrátka uhlídat nedá! 
Takže díky občasné zálivce horem bylo dost gemmů odplaveno do nenávratna, poté jsme byli obdařeni také řádnou dávkou smutnic...

Výsledkem bylo tedy, abych vše nějak shrnula pár úspěšných trpaslíčků (většinou D. pulchella) ale jinak jsem děckám tajně nastrkala do květníčků i pár sazeniček D. capensis, aby nebyly zklamaní.... jelikož si ty květináčky měli brát na prázdniny domů....