O: Na rovinu, soudě podle e-mailů, požadujících detaily, moje obecné vysvětlení uzavírání pastí u mucholapky není dost postačující pro vaši neukojitelnou zvědavost. Buď toto, nebo po mně, vy studenti, chcete, abych za vás napsal domácí úkol.

OK, tak tady je více podrobností o uzavírání pastí. Musím ale varovat, že botanici ve skutečnosti nemají dostačující a vyčerpávající vysvětlení toho, jak mucholapky dokáží zavřít své pasti tak rychle. Ne, že by vědci byli tak popletení, aby si mysleli, že rostliny mají nervový systém a tak podobně. Spíš vědci ještě nedokázali všechno objasnit. (Právě proto je věda tak zajímavá!)

Rozumím tomu tak, že zavření pasti mucholapky má 3 fáze:

I: Počáteční lapení

Velmi rychlé sevření, které tak vzrušujícím způsobem uvězní hmyz. Trvá méně než sekundu.

II: Fáze sevření

Listy se pomalu přitahují k sobě a vytváří klec, ze které už hmyz neunikne. Toto trvá asi tak 30 minut. Většina pastí na fotografiích vpravo, popsaných „Fáze II“, už tuto fázi ukončily.

III: Fáze uzavření

Je fáze, při které je uzavření pasti ukončeno. Trny na okrajích jsou odtaženy od sebe navzájem, takže už se nadále nekříží. Dejte ruce k sobě jako při modlení, dejte prsty co nejvíc od sebe a pak je ohněte (jakoby se prsty vašich rukou navzájem odpuzovali) a vidíte uspořádání na konci fáze uzavření. Past nejvíce vpravo na fotografii označené "Fáze III" je v tomto stádiu.

Všechny fáze uzavření pasti mucholapky jsou zapříčiněné změnami v zakřivení povrchu listů. Těchto změn v zakřivení je dosaženo díky odlišnostem ve velikosti listu na vnitřním povrchu oproti vnějšímu povrchu. Vysvětlím. Dejte paži před sebe. Paže je vodorovně a předloktí svisle. Zapózujte, jako byste chtěli předvést svůj vypracovaný biceps. Podívejte na předloktí, které je vertikálně. Představte si, že kůže na levé straně je supersilná a smršťuje se. A k tomu ještě, že pravá strana předloktí se uvolňuje (třeba z důvodu růstu). Kdyby byly kosti vašeho předloktí celé z gumy, ohnulo by se vaše předloktí doleva, směrem ke smršťující se kůži. Achh.

Tohle se v podstatě děje když jakákoli masožravá rostlina ohýbá část listu nebo tentakule. Rostlinné tkáně na opačných površích listů mění svou velikost. Existují 3 hlavní mechanismy: kyselý růst, růst dělením buněk a napětí (turgor) listu.

Kyselý růst je jev, při kterém uvolnění kyselých sloučenin do listových tkání vede k uvolnění některých vláken v buněčných stěnách. Díky tomuto uvolnění se mohou buňky rozpínat. A to je kyselý růst. Zvětšující se (rostoucí) buňky činí jednu stranu listu větší a list se ohýbá na druhou stranu než je strana, ve které probíhá kyselý růst. Kyselý růst je odpovědný za fázi I uzavírání pasti, jak jsem popsal výše.

Pohyb listu díky turgoru (napětí) je osmotický efekt, při kterém iont (v případě mucholapky, K⁺) uvolněný do tkání listu způsobí, že buňky na jednom povrchu listu splasknou. Díky tomu je splasklý povrch menší a list se stočí ke splasklé straně. Tento efekt je zřejmě alespoň částečně odpovědný za fáze II a III, popsané výše.

Růst dělením buněk je dalším způsobem, jak se zvyšuje množství tkáně v částech listů a tentakulí. Je to relativně pomalý jev, takže nepřispívá ke zvlášť rychlému pohybu listu. Může hrát roli ve fázích II a III.

Bylo to pro vás dost detailně?

Page citations: Fagerberg, W.R. 2002; Fagerberg, W.R. & Allain, D. 1991; Fagerberg, W.R. & Howe, D.G. 1996; Williams, S.E. 2002.

Revised: January 2007
©Barry Rice, 2005

T: David Erhard