Jako bulty označujeme kopečky v rašeliništi, které vznikají postupným narůstáním rašeliníků a další vegetace (suchopýr pochvatý, suchopýrek trsnatý, rašelinné keříčky apod.). Vodní hladina leží průměrně 20 cm pod vrcholky bultů. Např. při tání sněhu nebo při vydatných srážkách bulty vlastně vytvářejí hrázky zadržující vodu. Dočasně zatopené prohlubně mezi bulty se nazývají šlenky. Když výška bultu překročí určitou hranici, utlumí se růst na vrcholu bultu, neboť je zde nedostatek vody, a rašeliník přisychá. Ve šlencích je však i nadále pro růst vody a minerálů dostatek, růst rašeliníků zde pokračuje až přeroste okolní bulty. Tím se ze šlenku stane bult a z předchozího bultu zase šlenk a situace se cyklech opakuje – rašeliniště roste.
Bulty (a šlenky) na Chalupské slati (vlevo) a na Tříjezerní slati na Šumavě