CCPS o.s. - Česká společnost pěstitelu masožravých rostlin

Radek Kastner

Masožravé rostliny pěstuji již mnoho let a většina škůdců a chorob se mi většinou vyhýbala, tedy mým rostlinám, i když mám bohaté zkušenosti s mšicemi a puklicemi, zvlášť od té doby, co rostliny pěstuji přes léto venku nebo ve skleníku. K nim se občas přidají housenky nebo slimáci. Měl jsem vždycky štěstí, i co se plísní týká. Vcelku se mým rostlinám celé roky vyhýbají.

Podobně tomu bylo do loňského roku i s padlím, znal jsem ho z vyprávění, od otce z ovocné zahrady, z EEE v Holandsku, kde holandští pěstitelé vesele prodávali bublinatky napadené padlím, které se potom vesele šíří ve sbírkách a podle vyprávění Kamila Páska je velice rezistentní a téměř nezničitelné. Mnohdy díky dávkám fungicidů a citlivosti na ně to masožravé rostliny špatně snášejí, případně se padlí zbavíte tak, že když už jsou rostliny mrtvé, můžete je vyhodit i s padlím a tak se jich zbavit. 

Loňskou zimu mi konečně po letech vykvetla Utricularia longifolia, ale mou počáteční radost za nějakou dobu vystřídalo zděšení, protože jsem si všiml, že na rostlinách se objevily nejen květy, ale i padlí. Všechny tři bublinatky, které jsem pěstoval společně, byly padlím napadeny, jak už výše zmiňovaná U. longifolia, tak také U. alpina a U. cv. ´Jitka´. Zajímavé bylo, že jsem si padlí nevšiml poprvé přímo na rostlinách, ale na fotografiích, které jsem pořizoval. Díky použité cloně a času na snímcích výjimečně vyniklo. Teprve poté jsem se snažil dopídit, o co jde. Ovšem u padlí není celkem nad čím přemýšlet, je tak charakteristické a nápadné, tedy v pokročilé fázi, že je nezaměnitelné.

Některé listy byly jen tak mírně napadené, tvořily se na nich na počátku malé nafialovělé skvrnky. Mnoho listů, zvláště ty uvnitř rostlin, byly již celé pokryté bělavými vlákny.

Řešení bylo nasnadě, přípravků na padlí je přece dost a dost, ale jak mě Kamil ujistil, mnoho z nich je celkem fytotoxických pro masožravky, koncentrace musí být relativně nízká a pro jistotu je lepší na rostlinách vyzkoušet. A ani potom není záruka, že si tyto prostředky s padlím poradí. Nicméně jsem usoudil, že stejně nemám co ztratit, buď rostliny vyhodím rovnou, nebo až je zničím „ochrannými“ přípravky.

Mám klasický odpor ke všem prostředkům, které si musím nejprve namíchat. Miluji návody typu: „…vraž do toho tři vejce…“ Tedy spíše: „…v 10 litrech vody rozpusťte 0,5g přípravku…“ Proboha kolik je to půl gramu a na co mi bude deset litrů něčeho, co nemůžu vypít?

A tak jsem v obchodě hledal něco, co by bylo už namíchané a já to mohl rovnou použít jako postřik, nebo něco, kde je dávka přípravku už předem vsypána do rozprašovací nádobky a stačí jen dolít vodu. Druhou variantu jsem nenalezl, zato jsem si všiml na jednom ze sprejů velkého nápisu SPREJ PROTI PADLÍ. To byla moje jasná volba přesto, že cena nebyla zrovna malá, ale tak to u těchto prostředků obecně chodí. V obchodě jsem přípravek moc nestudoval, přišel jsem domů a rostliny jím bez jakéhokoliv čekání postříkal. Překvapilo mě, že přístroj nestříkal aerosol, ale bílou, jemnou pěnu. Tak jsem to pár dní zkoušel a teprve následně jsem se dobral toho, že jsem si přečetl návod. To mě trošku vyvedlo z míry a překvapilo.

Neudorf BioBlatt Sprej na padlí je zde uveden jako ekologický přípravek šetrný k přírodě. To pro mě mnohdy znamená, že účinnost je mnohdy velice hypotetická. Ale to je dáno spíše mým konzervativním chemickým přístupem, který mi vštípili už jako členu protichemické jednotky na vojně. Na čem není lebka a zkřížené hnáty, nemůže účinkovat. Navíc jsem se tam dočetl, že přípravek je preventivní! Tedy nikoliv pro již propuknuté napadení, kdy jeho účinnost výrazně klesá… jako každého jiného. Přípravek funguje tak, že se postřikem při růstu rostlin dostává do jejich pletiv a ta tak získávají přirozenou odolnost vůči padlí.

No super zpráva, takže co se sprejem teď? Nakonec jsem to tedy vyřešil jednoduše. Největší bublinatky jsem vytáhl ze substrátu a vyhodil, ostatní jsem naprosto ostříhal tak, že nad substrátem nezůstal jediný list. Nějaké prýty zůstaly pod substrátem v relativně omezeném množství v každém ze tří květináčů. Bublinatky pěstuji buď, i když ne jenom a výhradně, v nádobách na vodní rostliny, nebo se mi osvědčilo některé z nich pěstovat v průhledných květináčích pro orchideje.

Zároveň jsem začal celý povrch substrátu pravidelně stříkat velkými dávkami spreje. Nechal jsem vždy nahoře vytvořit vrstvu pěny, která se do substrátu postupně vsákla a zároveň se začala dostávat, jak jsem doufal, do rostlinných prýtů.

Pěkných pár týdnů trvalo, než se něco začalo dít. Rostliny jsem prostě na jaře vyhodil ven a dá se říci, že jsem na ně téměř zapomněl, i když jednou, dvakrát za týden jsem proběhl kolem se sprejem. Po několika týdnech jsem si přece jen říkal, že by bylo fajn zjistit, jak na tom rostliny jsou a jestli v květináčích něco zbylo. Pokud ne, chtěl jsem se jich zbavit. Ale musel jsem být asi slepý. Všechny květináče byly hustě prorostlé prýty ukrytými v substrátu a kolem průhledných stěn se nahromadilo velké množství listů/prýtů. Celkem mne tento bujný růst, navíc ve venkovních podmínkách překvapil. Dalších pár týdnů trvalo, než se začaly prýty objevovat i nad substrátem, na povrchu květináče. Po celou dobu jsem nepřestával stříkat rostliny sprejem a i teď to ještě občas udělám.

Nechci to zakřiknout, ale rostliny se během tři čtvrti roku výrazně rozrostly a po padlí prozatím není ani památky. Netvrdím, že to pomohlo definitivně, nicméně do jara už toho moc nezbývá a prozatím se rostliny drží celkem v pohodě. Zase jednou mě to přivedlo k netradičnímu způsobu pěstování a ošetřování rostlin, kupodivu za jejich vřelého potlesku, respektive pěkného růstu.

Takže tolik moje zatím první zkušenost s padlím na bublinatkách a jejich kurýrováním.