CCPS o.s. - Česká společnost pěstitelu masožravých rostlin

Radek Kastner

Není to tak dlouho, kdy jsem se setkali na jaře v Jizerských horách a strávili společně opravdu zajímavý víkend.

Jak se stalo již tradičním a dobrým zvykem,  potkáváme se samozřejmě i na podzim a na rozdíl od jarního turistického botanizování se spíše potkáváme v poklidu a uzavíráme tak společně další masožravou sezónu.

Během naší existence jsem se již potřetí setkali v Botanické zahradě Hlavního města Prahy v Troji a přesto, že to bylo potřetí, stalo se tak po dvouleté přestávce (jižní Čechy, Olomouc a Prostějov, Jizerské hory...).

Místo srazu, prostor s výstavou a prodejem masožravých rostlin, ráno jsmeu stánku Kamila Páska narazili i na makupujícího Martina Zouna (na snímku vlevo uprostřed)

Část osazenstva CCPS v přednáškové místnosti

Skvělým a pozorným hostitelem nám jako vždy byl Vlastík Rybka, který se nám vždy skvěle postará o zázemí, prostory, přidá přednášku a ještě nás s komentářem provádí zvláště po Fata Morganě.

Setkání začalo v dopoledních hodinách postupným příjezdem členů mezi devátou a desátou hodinou (několik důležitých členů si dalo na čas a dorazili s půlhodinovým zpožděním, přece jen je potřeba zaparkovat, případně ještě před setkáním stihnout etymologickou burzu...).

Na počátku jsem v rychlosti projeli několik organizačních záležitostí věnovaných letošním aktivitám, finančnímu toku, časopisu a zpravodaji, mapování lokalit nebo také třeba příštím akcím EEE.

Na našem setkání byl samozřejmě také Ivo Koudela, který dorazil se širokou škálou knih s masožravou tematikou a já si samozřejmě hned odvezl své výtisky nové dvoudílné publikace Stewarta McPhersona - Carnivorous Plants and their Habitats. To zase bude louskání...

Prvním hostem s informativní přednáškou byl Václav Tříska, který nám představil způsob fungování reverzní osmózy jak s fyzikální či chemické stránky, tak osmózu jako technologii. Nakonec se ukázalo, že původně vyhrazená půlhodina pro vysvětlení a hlavně následné dotazy by byla nedostatečná a proto jsme se touto tematikou zabývali skoro hodinu. Dozvěděli jsme se informace o výtěžnostech, vlivu teploty vody a tlaku kapaliny na výtěžnost reverzní osmózy, byly nám představeny také některé základní druhy přístrojů na výrobu demineralizované vody.

Václav Tříska při prezentaci

Dozvěděli jsme se, jak si doma změřit tlak vody, kdy používat tlakové ventily nebo další technické doplňky a kdy je nebo není výhodné si osmózu pořídit. V každém případě to byl pro některé z nás dobrý podnět v pokročení v úvahách o tomzda si osmózu pořídit. Celá přednáška měla strhující, místy až taneční tempo a některé ukázky Václava Třísky, například jak působý ráz produ vody ve vodovodních trubkách u pákových baterií, by si určitě zasloužili i cenu Thálie. Velké poděkování za provednou instruktáž a odpovědi na dotazy.

Předchozí přednáškou se nám tedy zkrátila polední přestávka na pouhou půlhodinu a jak jsme brzy zjistili, na takový nával nebyli místní stánkaři připraveni a nedokázali mít včas nachystáno dostatek grilovaných krkoviček a klobás! Ještě že aspoň tekutiny měli k dispozici, ale bohužel k dostání nebyla čepovaná zásaditá voda z Plzně. Kdo se zúčastnil, vím o čem hovořím, zvláště potom z nás nejvíce informovaný DejF.

Polední zkrácená přestávka nám dala příležitost nejen se občerstvit, ale také si třeba prohlédnout informativní tabule o cestách za láčkovkami i s množstvímn fotografií 

V mezičase jsme se samozřejmě snažili navštívit i výstavu masožravých rostlin v zásobním skleníku, kde prodával své rostliny i Kamil Pásek. Před skleníky potom byla také zajímavá výstava-reportáž z cest za masožravými rostlinami - mnoho informativních tabulí na stojanech s množstvím fotografií.

Vlastík Rybka při své přednášce

Po přestávce přišla na řadu přednáška Vlastíka Rybky o masožravých rostlinách jihovýchodu USA. Bylo dobře, že jsme si na ni počkali až do letošního roku, protože ji Vlastík ještě rozšířil a doplnil a tak jsme měli možnost se dozvědět informace nejen o špirlicích, ale také bublinatkách, tučnicích, rosnatkách nebo mucholapce. Samozřejmě vše z přírodních lokalit a z cest, které do USA Vlastík podnikl. Navíc Vlastíkovy přednášky jsou vždy strhující, mají spád, mnoho informací se dozvíme jen tak "mimochodem" a to vše dostáváme porcováno ve vtipném nadhledu a samozřejmě se znalostmi, kterých má Vlastík nepřeberné množství.

Účastníci hltají výklad Vlastíka Rybky ve Fata Morganě

Pár žánrových obrázků z Fata Morgany...

Po přednášce jsme vyrazili na komentovanou prohlídku Fata Morgany, zajímavě řešeného skleníku, kde mimo množství rozličných rostlin z různých koutů světa, s rozsáhlou sbírkou masožravých rostlin, soustředěnou zvláště v nechladnější jeho části.

...a další motýli a orchideje...

Dozvěděli jsme se o úspěších i neúspěších pěstování, o složitosti a náročnosti práce s jednotlivými druhy. O hledání těch správných podmínek pro rostliny svysloveně železnou trpělivostí. O množství rostlin, které tyto podmínky nezvládly a o dalším množství rostlin, které naopak dělají radost nejen botanické zahradě, ale také návštěvníkům.

Nepenthes ampullaria z výstavní expozice Fata Morgany a přesun účastníků setkání do chladné části téhož skleníku...

Někdo tady sháněl Utricularia quelchii? (vlovo) ...a najdete mezi rosnatkami (jednou z nich byla kupodivu v chladné části skleníku také tropická pralesní stínomilná Drosera adelae!) také bublinatku Utricularia jamesoniana?

Chladná část je naprosto skvělá, ale jak jsme se dozvěděli, čaká ji několik velkých a zásadních zásahů. Jak v místech, kde rostou heliamfory, tak na místech, kde jsou, byly nebo by být mohly láčkovky. Snad dojde i k jisté reinkarnaci tučnic, které by mohly tyto podmínky snášet.

Několik krásek mezi láčkovkami: Nepenthes hamata a Nepenthes lowii

Nepenthes macrophylla a Nepenthes rajah

Ostatně část skleníku s heliamforami, broméliemi a bublinatkami se rozrostla opravdu skvěle a když vzpomenu na začátky, je to zde téměř k nepoznání.

Utricularia nelumbifolia rostoucí v bromélii a Utricularia alpina nádherně rozrostlá po obrovském balvanu ve Fata Morganě

Po prohlídce skleníku jsme postupně vyrazili kolem páté hodiny na zpáteční cestu a samozřejmě, že mnozí z nás si během celého dne nezapoměli nakoupit nebo vyměnit rostliny, stejně jako informace o pěstování.

Skvělá část Fata Morgany - květena stolových hor jižní Ameriky - broméliovité (Brocchinia reducta, B. hechtioides...), heliamfory (opravdová škála druhů v nádherných velikostech a bohatě kvetoucí...) a bublinatky (např. U. reniformis nebo U. nelumbifolia...)

Takže nashle příště, na jaře 2011, s největší pravděpodobností na červnovém víkednu v Jeseníkách, který budu zase zaměřen hlavně na pohyb na čerstvém vzduchu a botanizování v námi dosud nenavštívených oblastech...

...no a hlavně se nedotýkat!!!