O rodu Utricularia, sekce Vesiculina PDF Tisk E-mail
Napsal Radek Kastner   
[25.06.2009]

O: Tato sekce je charakterizována zajímavým faktem, listy se vytvářejí na stolonech v přeslenovitých skupinách (jako kolo vypadajících…). Také pasti jsou vždy na okrajích listových segmentů. Ve skutečnosti má tendenci si o těchto rostlinách myslet, že nemají listy vůbec – pouze měchýřky. Rostliny jsou tak zajímavé, že Lloyd měl za to, že když chcete vyčlenit rostliny ze sekce Polypompholyx do zvláštního rodu, to stejné byste měli udělat pro rostliny ze sekce Vesiculina. První dva druhy v mém seznamu jsou velmi variabilní ve svých květních znacích a tak bych nebyl překvapen, kdyby je další studie rozdělily na několik dalších, nových druhů.


Utricularia sekce Vesiculina

Druhy

Výskyt

Habit1

U. cucullata

Jižní Amerika

SA

U. myriocista

Jižní Amerika

SA

U. purpurea

Severní a střední Amerika

SA

1SA=suspended aquatic.

Utricularia myriocista – velký otec této skupiny, květy jsou až 3.5 cm dlouhé, na květenství, které se u své základny stává tlustým a houbovitým. Některým formám byla dána jména jako například Utricularia pulcherimma nebo Utricularia magnifica, které můžeme přeložit jako extrémně nádherná nebo skvostná. Wow! Květenství jsou hustě pokryta žlaznatými chlupy, které chytají hmyz. Hmm, tak tohle zní podezřele! 

upurp04.jpg
Okefenokee Swamp
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice

Utricularia purpurea – vzhledem k tomu, že je její výskyt v severní Americe běžný, je tento druh většině lidí důvěrně známý. Ačkoliv má tak zajímavé měchýřky, celkovou stavbu a květy, je velmi obtížné udržet ji ve sbírce, protože pokud nejsou podmínky správná, má tendenci neustále uhnívat. Ve skutečnosti tato rostlina mnohdy nepřežije ani těch pár dnů, které stráví na cestě od jednoho pěstitele k druhému.

upurp07.jpgupurp05.jpgupurp08.jpg
Utricularia purpurea: (zleva) roztahující se rostlina, vybledlá rostlina a měchýřky

Existují určité výzkumy, které naznačují, že tento druh již není masožravý a místo toho používá své pasti jako domov různých řas, které rostlinu zásobují živinami. I když kolem roku 1876 pozorovala Mary Treat enzymatické trávení kořisti tímto druhem. Zajímavé je, že rostliny v přírodě jsou někdy průsvitné, načervenalé, což mi připomíná spíše saprofytické rostliny (takové, které získávají výživu osmoticky z rozpadající se/rozkládající se organické hmoty), než ty, které fotosyntetizují. Tento druh se vyskytuje v rozsáhlých oblastech Kanady, od Ontaria na východ. V USA ho lze nalézt v širokém pásu podél celého východního pobřeží a také v oblasti Velkých jezer. Jinak se vyskytuje také na Bahamách, Kubě, Jamaice, v Belize a Kostarice.


Page citations: Lloyd, F.E. 1942; Rice, B.A. 2006a; Richards, J.H. 2001; Taylor, P. 1989; personal observations. 

Revised: August 2007
©Barry Rice, 2005

T: Radek Kastner

Aktualizováno ( [28.06.2009] )
 
< Předch.   Další >