Encyklopedie světa MR Články o MR Časopis - veřejné články Méně časté druhy trpasličích rosnatek v našich sbírkách | Méně časté druhy trpasličích rosnatek v našich sbírkách |
|
|
|
| Napsal Radek Kastner | |
| [04.12.2008] | |
|
Václav Lenk
V dnešním článku bych se rád zmínil jak o nově popsaných druzích, tak i druzích, které zatím nejsou tak hojně zastoupeny v našich sbírkách. Ale dříve než začnu s poznámkami k jednotlivým druhům, tak se zmíním, v jakých podmínkách trpasličí rosnatky pěstuji. Podmínky jsou totiž pro všechny dále jmenované druhy téměř stejné. Až do loňského podzimu bych mohl napsat, že trpasličí rosnatky pěstuji pouze v polykarbonátovém skleníku. Základy jsou zapuštěné asi 1 m do země, což významně snižuje teplotu v létě a v zimě to zase zabraňuje úniku tepla. Na jaře, kdy už nehrozí noční mrazíky, otevírám trvale štítové okno, vyklápím na skleníku velké boční větrací okno a přes den nechávám i otevřené dveře. Skleníkem tak trvale proudí vzduch a teplota ve štítu se pohybuje kolem 40 °C, zatímco na podlaze se udržuje teplota kolem 25 °C. Zálivku provádím podmokem do plechových nebo plastových van a hladina kolísá mezi 0-2-4 cm dle výšky květníku a v závislosti na ročním období. Tyto informace jsem uváděl i v předchozích článcích, které jsem psal pro Trifid. Ale ke změně došlo i u mě. Se vzrůstajícím počtem druhů trpasličích rosnatek u mě ve sbírce, bylo potřeba nutně řešit i využití prostoru. A protože většinu z dále uvedených druhů jsem získal až loni na podzim a nechtěl jsem drahocenné gemmy zkompostovat, svařil jsem si do sklepa regál a výsevy umístil pod zářivky do regálu. Nad každou policí je zářivkové těleso 2 x 36 W. Spínací hodiny jsem nastavil na 12-i hodinovou dobu svitu. Teplota ve sklepě je přes zimu konstantně kolem 10 °C, ale při svícení teplota vyšplhala až k 15 °C. Vzdálenost povrchu substrátu od zářivek byla asi 15 cm, to jsem nijak neplánoval, ale vše vyplynulo samo. Použil jsem totiž nově květníky 13x13x13 cm a 15x15x15 cm, oproti dřívějším 9x9x10 cm. Výrazně mi tak letos vzrostla spotřeba substrátu, ale výsledek to snad přineslo. Do těchto velkých květníků jsem nasypal asi 5 cm drenáže (na dno jsem dal kvůli velkým odtokovým otvorů čtverec staré záclony) a pak substrát z rašeliny a křemičitého písku s přídavkem perlitu (poměr 2:1). Gemmy v těchto velkých květnících klíčily a rostly stejně dobře jako v menších, ale hlavní pozitivum vidím teď v letních měsících. Ze sklepa jsem rostliny přenesl do skleníku na konci května a je vidět, že rostliny ve velkých květnících lépe prospívají. Subjektivně bych řekl, že nejdou tolik do dormance, i když toto je částečně dáno i umístěním v nižších patrech skleníku. A nyní poznámky k jednotlivým druhům. Drosera citrina A. Lowrie & S. Carlquist [Phytologia] Toto není zrovna druh, který by patřil ke žhavých novinkám, protože popis tohoto druhu najdete v CPA 2 pod jménem Drosera rechingeri Strid. Snadno ji poznáte v době květu, protože kvete žlutobílými květy. Tento druh jsem získal poprvé před 2 lety a shodou okolností ze 2 různých zdrojů. Rostlinky vzešlé z gemmů mi první rok vůbec nekvetly, ale protože tuto zkušenost mám i s D. scorpioides, tak jsem tomu nevěnoval větší pozornost. Pak přišla první letní vedra a část rostlin upadla do dormance. Mech kolem rostlinek začal přisychat a to byl okamžik, kdy jsem začal mít o rostliny trochu strach. Zároveň mi došlo, že toto je hlavní důvod, proč tento druh nebude tolik rozšířený. Přes léto jsem rostlinám trochu omezil zálivku, aby nestály v „hluboké vodě“ a na konci léta jsem s potěšením mohl konstatovat, že kytky to zvládly. S příchodem podzimu pak velmi silně zaplodily a vytvořily dostatek gemmů. Letos na jaře jsem se dočkal květů a musím říci, že ta podívaná stála za to. Letošní léto jsem měl možnost pozorovat už chování 3 klonů, protože jsem na podzim minulého roku dostal asi 10 gemmů D. citrina od RNDr. Studničky a ten je koupil přímo od Allena Lowrieho. Všechny 3 klony se chovají vesměs stejně. Pokud jsou zasazeny do květníků 9x9x10 cm, pak rostliny mají v létě tendenci rychleji či pomaleji upadat do dormance. Takto mám nasázené všechny matečné rostliny, zato potomstvo vyseté na podzim 2007 do květníku 13x13x13 cm je nyní v plné vegetaci bez známek dormance.
Zajímalo mě, v jakých podmínkách roste D. citrina v domovině. Typová lokalita je nedaleko Perthu, kde je maximální naměřená teplota v únoru 31,8 °C. Minimální teploty připadají na srpen - bylo naměřeno 8 °C. Roční srážky pak dosahují 784 mm, nejsušší měsíc je leden s 9 mm srážek a naopak nejvlhčí měsíc je červen se skoro 165 mm. [Perth]
Drosera pedicellaris A. Lowrie Tento nový druh byl popsán v roce 2002 [Nuytsia]. A. Lowrie zmiňuje podobnost s D. parvula, což nezpochybňuji, ale když jsem viděl poprvé obrázek u popisu, tak mě podle květního stvolu a množství kvítků na něm napadlo, že to je „nějaká divná D. paleacea s dlouhými květními stopkami“. Gemmy jsem sehnal minulý rok na podzim z Německa. Vysel jsem je pod zářivky do sklepa, a protože jsem měl jen 10 kousků, tak jsem je dal do květníku 9x9x10 cm. Až do léta rostliny rostly naprosto bez problémů a všechny bohatě kvetly. Krize přišla zase s příchodem letních měsíců. Listové růžice se začaly redukovat zhruba na poloviční velikost, ale rostliny stále kvetly (fotka). Během 3 týdnů mi 3 rostliny odešly úplně a ostatní nevypadaly moc zdravě. Abych rostlinám ulehčil, ostříhal jsem na 4 rostlinách květní stvoly. Zhruba měsíc po tomto zásahu mohu říci, že to rostlinám spíše pomohlo. Nejhorší vedra jsou snad už za námi a rostliny začínají pomalu obnovovat svůj růst. Klimatická data jsem bral z nejbližších meteorologických stanic Watheroo a Moora. Bohužel, obě jsou už zavřeny a tak data nejsou úplně aktuální. Maximální teploty jsou na lokalitě v lednu a dosahují 33,9-34,4 °C, nejnižší jsou pak v červenci a srpnu, kdy je teplota mezi 5-6,7 °C. Roční srážky jsou mezi 417-459 mm, nejvlhčím měsícem je červen s 84-90 mm srážek a nejsušší je naopak prosinec s asi 9,5 mm. [Moora, Watheroo]
Drosera stelliflora A. Lowrie & S. Carlquist Tento druh byl popsán v roce 1992 [Phytologia] a dnes se můžete setkat i s názvem Drosera paleacea ssp. stelliflora (Lowrie & Carlquist) Schlauer. Lowrie a Carlquist, kteří tuto rostlinu popsali, předpokládají, že relativně nejblíže k tomuto druhu je D. enodes, od kterého se odlišuje množstvím květů na květním stvolu (D. enodes 3-20, D. stelliflora 40 a víc). Z vlastní zkušenosti však mohu říci, že může dojít i k záměně s jinými druhy. Například D. stelliflora, kterou jsem získal loni na podzim z Německa, vypadá, že bude D. lasiantha. Naštěstí se mi povedlo nezávisle získat 5 gemmů i výměnou z Čech. Díky tomu jsem už během tohoto roku zjistil, že je něco v nepořádku. Česká D. stelliflora totiž úspěšně kvete už od půlky května, ačkoliv byla vyseta skoro o měsíc a půl později proti gemmům z Německa. Tento druh se jinak jeví v kultuře jako relativně bezproblémový. Během letních měsíců jsem nepozoroval nějak výraznější přechod do dormance a k dnešnímu dni jedna rostlina zagemmovala. Klimatická data jsou z meteorologické stanice Busselton Shire. Nejteplejším měsícem je leden, maxima dosahují 28,5 °C a nejchladněji je v červenci a srpnu, kdy je pouze 7,5 °C. Roční srážky jsou 814 mm a srážkově nejbohatší měsíc je červen se 172,3 mm a nejsušší je leden s 9,7 mm. [Busselton Shire]
Drosera paleacea ssp. trichocaulis (Diels) N. Marchant & A. Lowrie I tento druh nepatří k novým, ale ve sbírkách u nás ho zatím často nepotkáte. Proč tomu tak je, nedokážu vysvětlit, přitom rostliny nejsou nijak náročnější na pěstování než základní druh. Rostlina silně připomíná D. paleacea ssp. paleacea, ale od ní se liší silně ochlupenými kališními lístky a hustě ochlupeným květním stvolem, který je jen do 2,5cm dlouhý. Květy jsou trošku větší a je jich na květním stvolu 10-20 proti 30 a více u D. paleacea ssp. paleacea. Rostliny kvetou hned prvním rokem po výsevu gemmů. Během léta rostliny nepřechází do dormance. Klimatická data jsou ze stanice Esperance. V únoru jsou maximální teploty 26,2 °C a minimální teploty 8,3 °C připadají na červenec. Roční srážky se pohybují kolem 620 mm, nejvlhčí je červenec s 97 mm a nejsušší měsíc je prosinec s 18 mm srážek. [Esperance]
Drosera grievei N. Marchant & A. Lowrie A je tu další druh velmi podobný D. paleacea ssp. paleacea popsaný v roce 1992 [Nuytsia]. Liší se však tvarem květů a jejich počtem. Okvětní lístky jsou bílé, protáhlé, 4-4,5 mm dlouhé, počet květů v květenství 5-10, zatímco D. paleacea ssp. paleacea má okvětní lístky 3-4 mm dlouhé, obvejčitého tvaru a na květním stvolu je 30 a více květů. Subjektivně bych řekl, že D. grievei má listovou růžici odstávající více od substrátu oproti D. paleacea ssp. paleacea, která se drží u země. Tuto rostlinu jsem získal do sbírky před 2 lety. Rostlinky první rok po výsevu opět nekvetly. V období léta jsem zaznamenal sice nějaké ztráty, ale nehodnotil bych tento druh jako problematický.
Drosera walyunga N. Marchant & A. Lowrie [Kew bulletin] Tento druh také patří k těm staronovým. Popsán je už v CPA 2, ale když jsem si ho zkoušel opatřit do vlastní sbírky, tak jsem zjistil, že je to problém. V Čechách vím o 2 pěstitelích, kteří tento druh drží v soukromých sbírkách, a rostliny jim zatím produkovaly jen tolik gemmů, aby je udrželi v kultivaci vlastní sbírky. Minulý rok na podzim jsem proto objednal gemmy ze zahraničí, a protože bylo třeba dodržet nějaké minimální odběry, tak jsem vzal 2 porce po 15 gemmech. To se ukázalo jako velmi rozumné, protože tento druh je skutečně náročnější. Moje subjektivní dojmy z pěstování jsou, že tyto rostliny jsou „takové pomalejší“. Nepozoroval jsem po výsevu nějak intenzivnější růst, jakmile se trochu oteplilo, tak rostliny okamžitě začaly redukovat listovou růžici. Silně trpí v konkurenci mechů, které jsou u mě ve sbírce všudypřítomné, a jako jediný druh trpaslíků mi ho napadly mšice. Ty jsou nejčastěji na květních stvolech. Přes tyto „problémy“ rostliny kvetly už prvním rokem po výsevu a květy skutečně stojí za to. V současné době mám všechny rostliny ve stavu dormance. Z cca 30 vysetých gemmů zůstalo asi 10-12 rostlin, které se, doufám, postupně probudí. Když to všecko sečtu, tak v obtížnosti pěstování D. walyunga jednoznačně vede. Klimatická data jsou v podstatě totožná s D. citrina, protože lokalita výskytu je nedaleko Perthu. [Perth]
Drosera walyunga
Allen Lowrie, Drosera pedicellaris (Droseraceae), a new species from south-west Western Australia, 2002, Nuytsia – volume 15(1): page 59-62
Perth - http://www.bom.gov.au/climate/averages/tables/cw_009021.shtml Moora - http://www.bom.gov.au/climate/averages/tables/cw_008091.shtml Watheroo - http://www.bom.gov.au/climate/averages/tables/cw_008132.shtml Busselton Shire - http://www.bom.gov.au/climate/averages/tables/cw_009515.shtml Esperance - http://www.bom.gov.au/climate/averages/tables/cw_009789.shtml
Hyden - http://www.bom.gov.au/climate/averages/tables/cw_010568.shtml
|
|
| Aktualizováno ( [05.12.2008] ) |
| < Předch. | Další > |
|---|
