K rodu Sarracenia se řadí 8 druhů, 15 poddruhů, forem a variet, ale i četné
přírodní i uměle vyšlechtěné hybridy. Patří k čeledi špirlicovitých (Sarraceniaceae).
OBECNÉ INFORMACE
Rod Sarracenia pojmenoval francouzský botanik J. P. de Tournefort ke cti
kanadského fyzika Dr. M. S. Sarrazina, který v rámci jedné studie rostliny
zkoumal a zaslal do Paříže. Jméno převzal roku 1753 Carl von Linné ve svém díle
"Species Plantarum".
ROZŠÍŘENÍ
Rod Sarracenia má svou domovinu v severoamerických pobřežních regionech. Oblast
rozšíření se rozprostírá podél východního pobřeží Kanady přes Floridu až do
Texasu. Druh S. purpurea lze nalézt i na několika málo nalezištích v Evropě,
ale toto jsou dovezené, zplaněné rostliny. Špirlice upřednostňují otevřená
stanoviště, převážně bažiny, rašeliniště nebo morké louky na kyselých půdách, které
obsahují jen velmi málo dusičnanů či fosfátů.
CHARAKTERISTICKÉ RYSY
Víceleté přízemní rostliny dosahují výšky od přibl. 10 cm až k délce
přesahující jeden metr. Listy, které tvoří trubice, ční svisle do výšky nebo
leží těsně u země a co se formy a barvy týče, bývají velmi odlišné. Trubicovité
listy se směrem nahoru rozšiřují jako trychtýř a na svém konci nesou víčko nebo
větší poklop.
LAPACÍ MECHANISMUS
Na horním okraji stejně jako na víčku trubice se nachází nektar, kterým je
lákán hmyz, ten zde může uklouznout a spadne tak dovnitř trubice (je to tedy
aktivní padací past). Hladký vnitřní povrch, ale i dolů směřující chlupy brání
uniknutí kořisti. Trávení probíhá za pomocí bakterií a enzymů.
KVĚT
Špirlice tvoří nádherné, převislé květy o průměru 3 - 8 cm, a to v
nejrůznějších tvarech a barvách.
PĚSTOVÁNÍ
Všechny druhy špirlic upřednostňují plně osluněná, dobře větraná stanoviště.
Pěstování v chladném skleníku nebo ve volném prostranství je také možné. Tento
rod je velmi vhodný k osázení domácích rašelinišť. Substrát, který by měl být
chudý na živiny, by se měl skládat ze směsi bílé rašeliny a písku a stále
udržován vlhký (pomocí zaplavení). Přes zimu vyžadují všechny druhy období
klidu. Teploty by se proto měly pohybovat mezi 5 - 8 °C a substrát by měl být
během této doby jen mírně vlhký. Některé druhy snáší mráz až k - 10 °C.
Další odkazy:
- Krátký úvod, popis a typy na pěstování těchto druhů se nachází na stránce
Julie Rohlfingové: http://www.carnivoren.com/
- Velmi zajímavé a užitečné informace, jako např. typy na pěstování, umístil na
své stránky Martin Reiner: http://www.drosophyllum.com/
Literatura:
Barthlott, W., Porembski, S., Seine, R., Theisen, I. (2004): Karnivoren -
Biologie und Kultur Fleischfressender Pflanzen. Verlag Eugen Ulmer.
Braem, Dr. Guido (2002): Fleischfressende Pflanzen - Gattungen und Arten im Porträt. Augustus Verlag München.
D'Amato, P. (1998): The Savage Garden - Cultivating Carnivorous Plants.
Labat, J. J. (2003): Fleisch fressende Pflanzen - Auswählen und Pflegen. Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart.
Slack, A. (1979): Carnivorous Plants. Reed, London.
