Hledání

Vstup pro členy






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!
CCPS
Sarracenia PDF Tisk E-mail
Napsal Radek Kastner   
[02.10.2008]

Sarracenia L. (1753) - Špirlice

K rodu Sarracenia se řadí 8 druhů, 15 poddruhů, forem a variet, ale i četné přírodní i uměle vyšlechtěné hybridy. Patří k čeledi špirlicovitých (Sarraceniaceae).

OBECNÉ INFORMACE
Rod Sarracenia pojmenoval francouzský botanik J. P. de Tournefort ke cti kanadského fyzika Dr. M. S. Sarrazina, který v rámci jedné studie rostliny zkoumal a zaslal do Paříže. Jméno převzal roku 1753 Carl von Linné ve svém díle "Species Plantarum".

ROZŠÍŘENÍ
Rod Sarracenia má svou domovinu v severoamerických pobřežních regionech. Oblast rozšíření se rozprostírá podél východního pobřeží Kanady přes Floridu až do Texasu. Druh S. purpurea lze nalézt i na několika málo nalezištích v Evropě, ale toto jsou dovezené, zplaněné rostliny. Špirlice upřednostňují otevřená stanoviště, převážně bažiny, rašeliniště nebo morké louky na kyselých půdách, které obsahují jen velmi málo dusičnanů či fosfátů.

CHARAKTERISTICKÉ RYSY
Víceleté přízemní rostliny dosahují výšky od přibl. 10 cm až k délce přesahující jeden metr. Listy, které tvoří trubice, ční svisle do výšky nebo leží těsně u země a co se formy a barvy týče, bývají velmi odlišné. Trubicovité listy se směrem nahoru rozšiřují jako trychtýř a na svém konci nesou víčko nebo větší poklop.

LAPACÍ MECHANISMUS
Na horním okraji stejně jako na víčku trubice se nachází nektar, kterým je lákán hmyz, ten zde může uklouznout a spadne tak dovnitř trubice (je to tedy aktivní padací past). Hladký vnitřní povrch, ale i dolů směřující chlupy brání uniknutí kořisti. Trávení probíhá za pomocí bakterií a enzymů.

KVĚT
Špirlice tvoří nádherné, převislé květy o průměru 3 - 8 cm, a to v nejrůznějších tvarech a barvách.

PĚSTOVÁNÍ
Všechny druhy špirlic upřednostňují plně osluněná, dobře větraná stanoviště. Pěstování v chladném skleníku nebo ve volném prostranství je také možné. Tento rod je velmi vhodný k osázení domácích rašelinišť. Substrát, který by měl být chudý na živiny, by se měl skládat ze směsi bílé rašeliny a písku a stále udržován vlhký (pomocí zaplavení). Přes zimu vyžadují všechny druhy období klidu. Teploty by se proto měly pohybovat mezi 5 - 8 °C a substrát by měl být během této doby jen mírně vlhký. Některé druhy snáší mráz až k - 10 °C.


Další odkazy:
- Krátký úvod, popis a typy na pěstování těchto druhů se nachází na stránce Julie Rohlfingové: http://www.carnivoren.com/
- Velmi zajímavé a užitečné informace, jako např. typy na pěstování, umístil na své stránky Martin Reiner: http://www.drosophyllum.com/
 

Literatura:

Barthlott, W., Porembski, S., Seine, R., Theisen, I. (2004): Karnivoren - Biologie und Kultur Fleischfressender Pflanzen. Verlag Eugen Ulmer.
Braem, Dr. Guido (2002): Fleischfressende Pflanzen - Gattungen und Arten im Porträt. Augustus Verlag München.
D'Amato, P. (1998): The Savage Garden - Cultivating Carnivorous Plants.
Labat, J. J. (2003): Fleisch fressende Pflanzen - Auswählen und Pflegen. Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart.
Slack, A. (1979): Carnivorous Plants. Reed, London.


© Markus Welge | Poslední aktualizace: 17.09.2007

T: Josef Molnár

Aktualizováno ( [03.10.2008] )