O heliamforách se tvrdí, že jejich pěstování je obzvláště těžké, a jen málo
sběratelů se je odváží do své sbírky zařadit. Sice tu je několik zvláštností,
které nelze při pěstování těchto fascinujících rostlin opomenout, ale některé
druhy dosahují při správné péči statného vzrůstu.
V podstatě lze říci, že úspěšné pěstování heliamfor je spjato s většími či
menšími technickým nároky.
Předpokladem je dostatečná míra světla, pokud možno nízké teploty, ale také
vysoká vzdušná vlhkost. Protože přímé sluneční světlo, případně i umělé světlo
většinou způsobuje silné zahřátí, tak právě tato skutečnost představuje obtíž
při pěstování těchto rostlin.
My pěstujeme naše heliamfory v teráriích, která jsou umístěna v chladném
sklepě. V současnosti používáme dvě nádrže. Větší s rozměry 120/60/80
(délka/šířka/výška) pro velké či vysoko rostoucí druhy, a menší terárium o
velikosti 130/50/50 pro menší druhy.
Rostliny v květináčích stojí na mřížkách
(např. kryt zářivkových svítidel), takže přebytečná voda může odtékat a
rostlinám nehrozí zatopení.
Jako osvětlení se i zde osvědčily zářivky T5 s tím rozdílem, že nepoužíváme
žádné dodávané svítilny, ale zvolili jsme výrobu svítidla na míru. Tyto mají
oproti hotovým svítilnám tu výhodu, že předřadníky, které se někdy hodně
zahřívají, mohou být umístěny v určitém odstupu od terária. A tak se samotné
světelné trubice, které samy o sobě produkují jen nepatrné množství tepla,
nacházejí přímo na teráriu.
Velká nádrž je osvětlována šesti trubicemi o výkonu 54 wattů, menší nádrž se
čtyřmi trubicemi o stejném výkonu. Běžné skleněné tabule vitríny jsou nahrazeny
tabulemi z plexiskla, aby se tím zajistila co největší světelná propustnost.
Sklo odfiltrovává velkou část světla a obzvláště podíl UV záření je tak
ztracen. Doba osvětlování činí 14 hodin v létě, a v zimě je snížena na 12–13
hodiny, aby jisté druhy v závislosti na délce dne mohly vytvářet květy.
Pokojová teplota je řízena přenosným klimatizačním přístrojem a zároveň i
pomocí vzduchu přiváděného z venku. Terárium je umístěno v blízkosti malého
sklepního okna. Odtud je potrubním systémem přiváděn venkovní vzduch do
terária, a to tehdy, jakmile má nižší teplotu než je ta v místnosti. Tím
dosáhneme v létě teplotu přes den 22–27 °C a v noci 12–18 °C. V zimě se
jedná o znatelně nižší hodnoty. Tím pádem mohou hodnoty příležitostně spadnout
i pod 10 °C, což ale rostlinám neškodí, protože i v přirozeném prostředí jsou
často vystavovány teplotám o jednociferných hodnotách.
Za horkých letních dnů využíváme chladiče nápojů, aby se teplota udržela pokud
možno pod 30 °C, ale tato situace nastává jen velmi zřídka. Postup je takový,
že se voda ochladí na 5 °C a je vedena radiátorem, který je umístěn v teráriu.
Na zadní straně radiátoru jsou připevněny dva 24-voltové větráčky, které ženou
vzduch přes chladící žebra, a tak v teráriu koluje ochlazený vzduch. Pokud po
delší dobu noční teploty neklesají pod 20 °C, bývá klimatizace v provozu
částečně i v noci, aby se tak teplota trochu snížila. Při odpovídající izolaci
terária se dá oproti venkovní teplotě dosáhnout poklesu teploty o 10 °C. Příkon
tohoto chladícího zařízení je 300 Wattů a je tedy znatelně méně náročné na
náklady než přenosná klimatizace, která se v rozpočtu odráží příkonem 2600
Wattů.
Vlhkost vzduchu je stále udržována mezi 80-ti a 95-ti procenty. Těchto hodnot
je dosahováno odpařovačem značky Fakir, který je v provozu každou hodinu na 15 minut.
O zavlažování se stará zavlažovací zařízení, které třikrát za den rozptyluje do
prostoru jemnou mlhu. Tato vlhkost zpravidla stačí, jen větší květináče vyžadují
příležitostně dodatečně zalít.
Zadní stěna terária je bujně osazena doprovodnými rostlinami. Převážně se zde
jedná o navázané orchideje nebo epifytické bublinatky.
Tyto rostliny podporují v nádrži dobré, vyvážené klima a celkově zlepšují
vzhled kultury.
