O: Jak jsem již řekl dříve, je kritické, naprosto
kritické, abyste dali vašim rostlinám dostatek světla.
Pokud dáte vašim
rostlinám dostatek světla, budou mít dostatek energie a budou velmi silné. A
pokud jsou silné, budou schopny vydržet jiné pěstitelské chyby. Používáte
příliš mnoho vody? Dobře osvětlené rostliny se o to tolik starat nebudou! Ale
rostliny v temných podmínkách budou reagovat na odkysličení substrátu
rychlejším zhroucením, nežli balón na kaktusu.
V následujícím vstupu FAQ hovořím o kvalitě světla, ale nejprve chci hovořit o
intenzitě světla. Protože to je to, co potřebujete - intenzivní, Intenzivní,
INTENZIVNÍ světlo.
Masožravé rostliny na přímém slunci (zleva): Drosera anglica, Darlingtonia californica a Dionaea muscipula
Masožravé rostliny v přírodě rostou často na přímém slunci. Existují
výjimky, samozřejmě, ale každopádně ty rostliny, které by začátečníci rádi
měli, jako Dionae muscipula (mucholapka podivná), rosnatky jako Drosera
capensis a některé z rostlin s láčkami jakými jsou Sarracenia (špirlice),
ty všechny mají rády přímé slunce.
Pokud máte jasně osvětlený skleník bez přílišného barevného zastínění, měli
byste být v pohodě, pokud jste schopni rostlinám dodat 10-16 hodin
slunečního světla. Pokud jste natolik šťastnými pěstiteli, že bydlíte
v takových klimatických podmínkách, ve kterých můžete pěstovat masožravé
rostliny venku, 10-16 hodin přímého, nefiltrovaného světla je receptem i pro
vás.
Ale so takoví lidé, pěstující rostliny uvnitř? To představuje větší výzvu. Je
nepravděpodobné, že budete mít místnost, která dostává dostatek jasného,
slunečního sětla, takže budete potřebovat se vybavit umělým osvětlením. A
musíte si ho pořídit opravdu hodně! Světlo filtrované přes okno není
dostatečné, pokud možná nehovoříme o atriu, které je tak jasné, že mrkáte
v kuse vždy několik minut pokaždé, když tam vstoupíte.
Lidé mi často posílají dotazy typu: "Bude má dvoužárovková světelná
aparatura vytvářet dostatek světla, pokud ji budu používat jako doplněk
filtrovaného slunečního světla?" Jak bych to mohl vědět? To záleží na tom,
jak blízko žárovkám rostliny máte, jak jsou vaše okna čistá a na nepřeberném
množství dalších věcí. Bylo by to skvělé, kdybychom všichni vlastnili
jednoduchý přístroj na měření intenzity světla (podobně jako všichni máme
teploměry na měření teploty). Byl bych schopen vám pouze říct lumenů nebo
stopových kandel potřebujete. Ale takový přístroj nemáme. Takže máte smůlu.
Ah, ale nemáte smůlu úplnou, pro vás jsem vytvořil svůj FAQ a snažím se vám
pomoci. Takže jsem ze zoufalství pro vás vytvořil přibližný, velice přibližný,
kalkulátor, zda máte alespoň vzdáleně akceptovatelnou intenzitu světla pro vaše
masožravé rostliny. Ale abych vám mohl pomoci, musíte použít fotoaparát, který
má expozimetr/osvitoměr. Nehraje roli, zda jde o digitální nebo analogový.
Ujistěte se, že víte, jak ho používat, vzhledem k tomu, že já vám to
neřeknu. Nebudete pořizovat žádné aktuální fotografie, prostě jen použijete
expozimetr.
Masožravé rostliny na přímém slunci (zleva): Pinguicula caerulea, Sarracenia alata a Utricularia macrorhiza
Použití Barryho skvělého světelného kalkulátoru.
Krok 1: Uspořádejte celou vaši pěstitelskou situaci přesně tak, jak byste ji
chtěli mít i s instalovanými rostlinami. Zapněte osvětlení, nebo odhrňte
závěsy, záclony, nebo udělejte cokoliv co plánujete udělat proto, abyste
získali světlo.
Krok 2: Umístěte bílou papírovou čtvrtku na plocho do pěstebního prostoru.
Ujistěte se, že je to přesně v té výšce, ve které chcete mít listy
rostlin, nebo v jaké listy rostlin už máte, a nikoliv v úrovni dna
květináčů. Použijte velký list jemného, čistého, matného papíru. Neměly by na
něm být linky ani žádné písmo – prostě pouze prázdný list bílého papíru.
Krok 3: Nastavte citlivost vašeho fotoaparátu na ISO 100, nebo pokud máte
digitální kameru, nastavte na citlivost 100. Pokud chcete nastavit citlivost
vašeho fotoaparátu na nějakou jinou citlivost, jako například 200 nebo 400,
můžete to udělat. Můj kalkulátor na to dá pozor za vás.
Krok 4: Nastavte clonu vašeho fotoaparátu na F8.
Krok 5: Dívejte se přes hledáček fotoaparátu a přibližte se natolik ke kusu
bílého papíru, že ten zaplní celé pole vašeho výhledu. Nezáleží na tom, zda se
přiblížíte pomocí fokusu, jak daleko jste od papíru nebo jaký typ čoček
používáte. Prostě se jen ujistěte, že papír zaplňuje celé pole výhledu a že
neblokujete zdroje světla ve chvíli, kdy toto činíte. Pokud snímáte přes stěny
vitríny, ujistěte se, že je sklo čisté a bez kondenzované vody či páry.
Krok 6: Ověřte si, že máte stále nastavenou clonu F8 (ta se občas může
automaticky změnit, pokud používáte čočky se zoomem). Podívejte se na čas
expozice, na který je váš fotoaparát nastaven, například 1/30 sekundy, nebo 1/2
sekundy, nebo cokoliv jiného. Zaznamenejte si nastavenou citlivost, kterou jste
použili a expoziční čas, který vám váš fotoaparát doporučil.
Krok 7: Podívejte se na tabulku níže. Vyberte si buňku s citlivostí, která
odpovídá tomu, co jste použili. Potom najděte řádek, který odpovídá expozičnímu
času, který vám doporučil fotoaparát. Na průsečíku vašeho řádku a sloupce
najdete procentuální vyjádření. Toto procentuální číslo je "Barryho
Faktor", pojmenovaný po člověku, který napsal tento FAQ.
Určující Barryho Faktor
|
|
100
|
200
|
400
|
1/4
|
3%
|
2%
|
1%
|
1/8
|
6%
|
3%
|
2%
|
1/15
|
13%
|
6%
|
3%
|
1/30
|
25%
|
13%
|
6%
|
1/60
|
50%
|
25%
|
13%
|
1/125
|
100%
|
50%
|
25%
|
1/250
|
200%
|
100%
|
50%
|
1/500
|
400%
|
200%
|
100%
|
Předpokládejme, že jste
použili nastavení citlivosti fotoaparátu na ISO 200 a clonu F8, fotoaparát
naměřil expoziční dobu 1/125 sekundy. Podíváte-li se na tabulku výše, uvidíte,
že váš „Barryho Faktor“ je 50%. To znamená, že nabízíte rostlinám světelnou
situaci, která jim dává pouze 50% (nebo 1/2) toho světla, které svým rostlinám
poskytuji já. Pokud je váš „Barryho Faktor“ nižší než 25%, lituji vašich
rostlin.
Aligátor na přímém slunci...
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice
Neříkám zde přesně, co je adekvátní „Barry Fator“. Moje žena pěstuje své
tučnice (Pinguicula) a láčkovky (Nepenthes) s „Barryho Faktorem“ kolem 70% a
těm se prostě daří. Ale já pěstuji špirlice (Sarracenia), vodní bublinatky (Utricularia)
a a mucholapku (Dionaea), a ty potřebují množství světla.
Několik pozorování na závěr. Nastavil jsem svou tabulku světelného kalkulátoru
za použití zářivek starých asi dva roky. Ty už měly být dávno vyměněny! Nové
světelné zářivky jsou daleko jasnější než ty staré, což byste měli brát
v potaz, pokud usilujete o každý foton. Zadruhé, dokonce i mé jasné
terárium je jednoznačně temné v porovnání s přímým slunce. Přímé
slunce má „Barryho Faktor“ kolem 3700%! Takže i moje takzvané zářivé terárium
je tmavé, tmavé, tmavé.
Pokud spoléháte na stropní osvětlení v místnosti, aby osvítilo vaše
rostliny a máte „Barryho Faktor kolem 6%, polibte vaše rostliny na rozloučenou.
To není dostatek světla ani při pořizování záběru s dlouhou expozicí.
Page citations: Rice,
B.A. 2006a; personal observation.
Revised: January 2007
©Barry Rice, 2005
T: Radek Kastner
|