CCPS arrow Encyklopedie světa MR arrow Poradna arrow Škůdci arrow Mšice na rosnatkách v Evropě
Mšice na rosnatkách v Evropě PDF Tisk E-mail
Napsal Radek Kastner   
[16.12.2007]

Mšice jsou útlí, drobní příslušníci polokřídlých, dosahují velikosti 0,2 - 8 mm, z našeho území je známo 680 druhů, které jsou řazeny do 6 čeledí. Velká většina mšic má tři formy samiček: okřídlené živorodé, bezkřídlé živorodé a bezkřídlé vejcorodé. Samci jsou buď okřídlení, nebo bezkřídlí. Nejčastěji přezimuje vajíčko na primárním zimním hostiteli. Brzy na jaře se z něj líhne zakladatelka, která dává vznik několika partenogenetickým generacím fundatrigenií na jarním listí zimního hostitele. Živorodé samičky žijí asi měsíc a vyprodukují 50 - 100 larev. Larva prochází čtyřmi instary, u okřídlených od druhého instaru se základy křídel. Koncem jara listí stárne, začíná být jako potrava nevhodné a objevují se jarní okřídlení migranti, kteří se stěhují na sekundárního hostitele. Tam se v průběhu léta a podzimu vyvíjí opět větší počet generací bezkřídlých jedinců. V průběhu podzimu přestávají sekundární hostitelé vyhovovat, klesá obsah výživných látek, zkracuje se den, snižuje se teplota a vyvíjí se generace samiček, které produkují jedince obou pohlaví. Ti migrují zpět na zimní hostitele, kde samičky kladou po oplození přezimující vajíčka.

Popsaných nálezů mšic na evropských rosnatkách není mnoho. Celkově byly nalezeny 3 druhy, všechny z rodu Aphis. Nejhojněji byla nalézána mšice Aphis triglochinis (synonymum Aphis audax) vyskytující se v západní, severní a střední Evropě. Primárním hostitelem této mšice jsou rybízy (Ribes rubrum a R. nigrum). Sekundárními hostiteli jsou četné byliny (mezi ně patří Triglochin maritimum (bařička přímořská), po níž má druhové jméno), Rorippa silvestris, Barbarea vulgaris, B. stricta, Nasturtium officinale, Myosotis palustris, Veronica beccabunga, Anemone coronaria, Ranunculus lingua, Aster tripolium). Příležitostně může napadat rosnatky (Drosera spp.), ačkoliv pokusy přenést ji z pomněnky (Myosotis) a rukve (Rorippa) na rosnatku byly neúspěšné. Nálezy této mšice na rosnatkách jsou hlášeny z Nizozemí a ze Švédska. Velké kolonie byly nalezeny na rubech listů rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) a rosnatky prostřední (Drosera intermedia), podél květních stvolů a někdy mezi žláznatými vlásky. Hlášeny jsou i nálezy této mšice ze Skotska na rosnatce anglické (Drosera anglica).
Další nalezenou mšicí je mšice řešetláková (Aphis nasturtii, synonymum Aphis rhamni), která se vyskytuje v Evropě, severní, západní, jižní a střední Asii a byla zavlečena a rozšířena v severní Americe. Primárním hostitelem je řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica), jehož listy na jaře zkrucuje. Sekundárními hostiteli pak jsou Nasturtium (potočnice, po níž má druhové jméno), Polygonum, Solanum tuberosum, Veronica, Rumex a četné další byliny. Kolonie byly nalezeny na Drosera rotundifolia v Meklembursku v červenci a srpnu, nejprve na květenstvích a později na řapících a spodních stranách listů. Okřídlené živorodé samičky a okřídlení samečci se tam objevili v září.
Poslední nalezenou mšicí je mšice krušinová (synonymum mšice kručinková) (Aphis frangulae), která je kosmopolitním druhem. Jedná se vlastně o skupinu 4 poddruhů. Primárním hostitelem je krušina olšová (Frangula alnus, synonymum Rhamnus frangula). Mezi četnými sekundárními hostiteli Aphis frangulae s. lat. je i Drosera rotundifolia, na níž byla pozorována v severním Německu.
Aktualizováno ( [24.06.2008] )
 
< Předch.   Další >
[Zpět]