CCPS o.s. - Česká společnost pěstitelu masožravých rostlin

O: Tato otázka, ač zdánlivě jednoduchá, je plná kontroverzních témat. Ale nechte mě to rozlousknout do pěti hlavních komponent.

1. Jsou masožravé rostliny používány v „západní medicíně“ nebo lécích?

2. Jsou nějaké netestované, nebo „okrajové“ léky založené na masožravých rostlinách?

3. Je nějaké historické lékařské využití masožravých rostlin?

4. Jsou přírodní léky založené na masožravých rostlinách?

5. Můžu se sjet s pomocí masožravých rostlin?

Podívejte se na zvětšené foto slizovitého listu tučnice a můžete vidět, proč si lidé myslí, že to je místo ke hledání možných zajímavých léků. Jakkoliv, co já vím, masožravé rostliny nejsou využívány v tradiční medicíně.

Existuje složka („Sarapin“) založená na extraktu ze Sarracenia purpurea která podle některých může redukovat nervosvalovou nebo neuralgickou bolest. Ale tento lék (a „proloterapie“, metoda jeho aplikace) není úplně tradiční medicínskou praktikou (Leslie 2000). Více o této složce se můžete dozvědět na www.sarapin.com.

Některé masožravé rostliny jako mucholapka nebo rosnatka obsahují naftochinony, které mohou mít terapeutické účinky. Bohužel jsou tyto látky vysoce toxické a toto limituje jejich léčebnou hodnotu (Hegnauer & Hegnauer 2001; Burrows & Tyrl 2001). Nejsem doktor medicíny, tak mi neposílejte e-maily ohledně tohoto tématu.

Slyšel jsem o medicínském použití látek, jejichž efektivita není testována v laboratorních podmínkách. Lewis et al. (1977) zaznamenal, že Drosera burmanii byla používána v hinduistické medicíně jako rubefacient (kožní protilék).

Tragédie AIDS a rakoviny, a dojem, že nové léky nejsou vyvíjeny dostatečně rychle, donutilo některé lidi poohlédnout se po lécích, které neprošly obvyklými a důkladnými (někdo by řekl zbytečnými překážkami, jiný pouze moudře prozíravými) překážkami nutnými pro farmaceutickou registraci. Tyto přípravky jsou prodávány jako „doplňky stravy“, nebo jako jiné nižší řády. Znám jednu složku nazývanou Carnivora, která spadá do této kategorie. Byl jsem na adresu Carnivory v minulosti kritický kvůli způsobu, jakým byla pod hrozbou AIDS a rakoviny prodávána na webu. Ale mluvil jsem s distributorem v USA a jsem přesvědčen, že je naštěstí ve svém přístupu k prodeji etičtější. Nejsem kvalifikován se vyjadřovat k její účinnosti--má to být dobré pro celou řadu věcí, a když nic jiného, tak to bude mít hodnotu jako zajímavé placebo. (A studie prokazují, že 15-30% efektivity všech léků má na svědomí jeho mocná síla.) V preparátu je použita Dionaea muscipula (mucholapka podivná). Americký distributor mi řekl, že rostliny používané k výrobě jsou pěstované uměle, a nikoliv volně sbírané. Doufám, že je to pravda.

Nedávná studie (Todorov et al. 2000) podotýká, že Carnivora může mít „mírný účinek proti bujení na citlivé a odolné nádorové buňky, v relativně velké koncentraci a po dlouhé době expozice.“

3) Historické užití

Staré herbáře obsahují seznam použití masožravých rostlin. Culpeperův Complete Herbal (Nicholas Culpeper, 1616-1654) se vyjadřuje o Drosera anglica takto:

„Vládne jí slunce a je ve znamení raka. Listy, rozdrcené a přiložené na kůži ji narušují a způsobují záněty, které nejsou snadno léčitelné. Šťáva ničí bradavice a kuří oka, pokud je na ně po troškách často aplikována…. Kvete v červnu, a to je doba, kdy jsou listy nejlepší ke sběru.“

Verhoek-Williams (1976) zaznamenal, že ve středověku francouzští čarodějové potírali svou kůži listy rosnatky na svatého Jana (23. června), aby se stali neúnavnými. O rostlinách se říkalo že v noci žhnou (opravdu nežhnou), a mohou být nalezeny podle chování datlů, kteří prý používali rostliny ke zpevnění svých zobáků (opravdu nepoužívají). Čarodějové je sbírali na Sv. Jana o půlnoci, a měli kráčet pozpátku, když tak činili, aby nebyli sledováni ďáblem! No, chodit pozpátku v noci v bažině není moc chytré, takže se nedivím, že se tato praktika nedochovala.

Charles Millspaugh v roce 1892 řekl, že domorodí Američané z východu Severní Ameriky používali Sarracenia purpurea subsp. Venosa jako obklad proti neštovicím:

„…jejíž kořeny poskytují tu nejlepší známou pomoc proti obávané metle, černým neštovicím. Musím zmínit svou vlastní zkušenost, kdy tento drahocenný kořen nejenže zachránil život mého bratra, ale také se zdá, že úplně odstraňují nehezké dolíčky běžné pro tuto nemoc.“

Je třeba poznamenat, že dobové testy na tentýž lektvar byly katastrofální:

„Tento lék byl důkladně testován panem Johnem Thomasem Laneem na jaře 1864 v nemocnici zaměřené na černé neštovice v Claremontu v Alexandrii, Va., po dobu několika týdnů, za přítomnosti vedoucích lékařských pracovníků ze Third Division Hospital; a ukázalo se, že nemají žádnou léčivou moc na tuto chorobu, a že pan Lane je podvodník. Ztratil více než 50 procent případů černých neštovic, které mu byly přiděleny, což je více, než bylo ztraceno při použití jakékoliv jiné léčby.“

Millspaugh opatřil poznámkami tvrzení Rafinesqueho, že šťáva z rosnatky je používána ke „zničení bradavic a kuřích ok; s mlékem na pihy s spáleniny od slunce…V jižní Americe považována za hrudní lék, sirup používaný při astmatu.“ Millspaugh dále poznamenal, že mnoho lékařů-spisovatelů ji doporučují na „různé druhy“ kašlů spojených s průduškami, tuberkulózou a dalšími plicními onemocněními.“

Snyder (2005) napsal nepřekonatelnou a nesmírně zajímavou analýzu historického použití rosnatky tajnými spolky a alchymisty, a naznačuje, že rosa z rosnatky mohla být použita při výrobě kamene mudrců, což propůjčuje nesmrtelnost tomu, kdo jej používá.Četl snad Snyder „Šifru mistra Leonarda“?

Dobrá, nejdříve mne nechte říci, že si nejsem úplně jistý, co se skrývá pod pojem „přírodní medicína“. Konec konců většina nepřírodních léků má svůj původ v rostlinách (aspirin ve vrbě, efedrin v rostlině Ephedra, morfin v máku Papaver somniferum). Myslíval jsem si, že rozdíl je v tom, že běžné léky jsou extrakty---rafinované složky zabalené do formy pilulky. Přírodní léky pak jsou čerstvé, nebo nedávno sušené listy, větvičky, kořeny atd. nějaké rostliny. Čaj by byl obvykle udělán z tohoto botanického odvaru, a byl by pit, inhalován nebo aplikován místně. Ale nyní, když jsem navštívil místní jednotu a podíval se do oddělení přírodní medicíny, vidím řadu za řadou lahvičky obsahující---hm---extrakty ve formě pilulek! Rozdíl je velice matný.

Jsem ohledně přírodních léků trochu skeptický, protože jejich obhájci jsou skutečně zodpovědní za nelegální nedoložitelný sběr vzácných druhů, jako je americký ženšen (Panax quinquefolius), čímž tyto druhy ohrožují vyhubením.

Mé drobné chvástání (jsou to moje FAQ a můžu i plakat, pokud budu chtít), že jsem viděl použití Drosera rotundifolia v přírodním léku na kašel. Také Olin (1989) říká, že extrakt z této rostliny je diuretikum přítomné v přírodním léku aficionados. (Proč chtějí lidé tolik čůrat?) Rychlým průzkumem na Googlu s použitím dobrých klíčových slov (např. herbal medicine Drosera) jsem získal hodně zásahů popisujících použití D. rotundifolia,

D. intermedia, D. anglica, D. ramentacea. Můžete pátrat dál sami, s použitím jiných druhů masožravých rostlin.

Ha ha. Pokud jste jedním z těch ňoumů, co mi čas od času píšou, pokoušejíce se použít masožravé rostliny ve snaze dojít opojení, jste opravdu hlupák. Ne, z masožravých rostlin euforický nebo psychoaktivní efekt nedostanete. Ale jsem tu abych pomohl. Pořídil jsem foto vzoru listu špirlice ve velkém přiblížení (na obr. vpravo). Trochu psycho, co? Dívejte se na něj tak dlouho, jak to jen vydržíte bez mrknutí, a potom „uvidíte“ tajnou zprávu o práci ve vesmíru. Nejlépe to funguje když si strčíte prsty do uší a máte otevřenou pusu---toto posiluje vaši „Kosmickou vnímavost“. Potom mi pošlete hodně peněz jako platbu za ten rachot.

Pro nelékařské, „etnobotanické užití“ masožravých rostlin zkuste další FAQ vlákno.

Page citations: Anonymous, 2001; Burrows & Tyrl, 2001; Hegnauer, R. & Hegnauer, M. 2001; Leslie, M. 2000; Lewis, W. H. et al. 1977; Millspaugh, 1892; Olin, 1989; Todorov, et al. 2000; Rice, B. A. 2006a; Schlauer, J. 2002 (personal comunication); Snyder, I. 2005; Verhoek-Williams, S. 1976.

Revised: January 2007
©Barry Rice, 2005

T: Pavla Vacková