Nepenthes: problematika ochrany PDF Tisk E-mail
Napsal Radek Kastner   
[18.04.2008]

O: Nejurgentnějším problémem, který se týká ochrany tohoto rodu, je ničení přírodního prostředí, prvotně kvůli praktikám při těžbě dřeva a rozšiřování zemědělství.


Kerangas1_N.raffles_N.ampull_N.albomarg_BakoNP_Pichl.JPGKerangas2_N.raffles_N.ampull_N.albomarg_BakoNP_Pichl.JPG
Malajsie - Kerangas (výskyt N. albomarginata, N. ampullaria, N. rafflesiana)
N.albomarginata2_BakoNP_Pichl.JPG
Lokalita výskytu N. albomarginata, NP Bako, Malajsie
Foto©Richard Pichl


 

Zatímco některé druhy toto narušení prostředí oceňují a daří se jim díky tomu růst skvěle, zatímco ty druhy, které pro svou vegetaci vyžadují prostředí vrcholků lesa, jsou pod těžkým tlakem a příliš se jim ve vytěženém prostředí nedaří. Podružnější formy poškozování přírodního prostředí tvoří stavba silnic, infrastruktury a domů.

Nepenthes nejsou adaptovány na požáry, tudíž jakmile jejich prostředí shoří, Nepenthes výrazně trpí. Oheň se bohužel často používá na čištění prostředí od lesa.

Globální změny klimatu budou mít, prozatím neznámý, efekt na tyto rostliny. Vzrůstající sucho bude například znamenat zvýšenou pravděpodobnost požárů.

Všechny druhy tohoto rodu se nachází na seznamu CITES Appendix II (příloha II), vyjma Nepenthes khasiana a Nepenthes rajah, které jsou zařazeny do seznamu CITES Appendix I (příloha I). Logika zařazování na tyto seznamy mi není zcela jasná! Více pochopitelná klasifikace je dána díky ICPS Imperiled Carnivorous Plant Species List (Seznam ohrožených druhů masožravých rostlin Mezinárodní organizace pěstitelů masožravých rostlin, pozn. překl.).

Příkladem jednoho z nejvíce ohrožených druhů je Nepenthes clipeata a pro tuto rostlinu vytvořila a rozvíjí ICPS (International Carnivorous Plant Society - Mezinárodní organizace pěstitelů masožravých rostlin, pozn. překl.) záchranný program, ve kterém se snaží udržet tento druh a to minimálně v kultivaci.

Sběratelé masožravých rostlin hrají opravdovou roli při záchraně těchto rostlin. Expertní pěstitelé mohou pracovat společně, aby zajistili reprezentaci extrémně vzácných rostlin ve sbírkách. Pokud budou takovéto rostliny snadno dostupné pro pěstování, budou mít botanické zahrady snadný přístup k těmto rostlinám a nebudou se snažit doplňovat a rozšiřovat sbírky sběrem z přírody. Bohužel někteří pěstitelé masožravých rostlin jsou zapojeni do pytláctví a pašování těchto rostlin. Znovu a znovu slyšíme o tom, jak byly vzácné rostliny ukradeny z divočiny a tak jsou omezené populace rostlin ničeny dál a dál.

Opravdu ubohé je, že někteří sběratelé, aby doplnili své sbírky, jsou schopni ukrást i herbářové položky (t. j. „mrtvé“ jedince z rostlinných muzeí) vzácných druhů.

Je zde nepřeberné množství mezinárodních zdrojů Nepenthes a ty nabízejí velmi vzácné, zajímavé druhy. Není ovšem vždy zcela jasný jejich zdroj a já bych celkem rád věděl, zda přispívají k ochraně tím, že pěstují rostliny, aby byly více přístupné, nebo přispívají k pytláctví zvyšováním zájmu o pěstování těchto rostlin. I když protentokrát doporučuji podívat se na úsilí Roberta Cantleyho (Borneo Exotics) na Sri Lance a jeho příkladnou práci s Nepenthes při jejich pěstování.


Page citations: Cantley, R., et al. 2004; Clarke, C. 1997, 2001; Hilton-Taylor, C. 2000; Rice, B. 2003c, 2006a; Schlauer, J. 2002; personal observations.

Revised: April 2007
©Barry Rice, 2005

T: Radek Kastner


DODATEK

Jako dodatek článku o ochraně a ohrožení láčkovek naleznete níže na této stránce soubor fotografií, který nafotil Martin Dančák z Univerzity Palackého v Olomouci na svých cestách po Borneu. Tentokrát na snímcích neuvidíte žádné láčkovky, ale spíše jednu z příčin, která výrazně mení tvář, charakter a intenzitu zalesnění Bornea. Je to intenzivní těžba dřeva a výstavba silnic. Podle Martina Dančáka jsou schopni místní dřevorubci vytvořit buldozery "cestu" pralesem kvůli jednomu, dvěma stromům, které mají vzácné a dobře zpeněžitelné dřevo.

Paradoxem je, že tato činnost ne vždy láčkovkám výrazně škodí (nejde-li přímo o druhy epifytické), vzhledem k tomu, že vytvořených prolukách, světlinách a podél vytvořených cest vzniká výhodné prostředí pro mnoho druhů láčkovek.

Z dlouhodobého pohledu je to však problém zásadní, protože díky odlesňování se postupně mění podnební podmínky, možná intenzita srážek nebo vlhkost či teploty. Celý dopad není možno dnes zcela dobře odhadnout.

Horské láčkovky by neměly být tímto intenzivním způsobem těžby a rozvoje zasaženy.

Obecně největší hrozbou je však pytlačení na lokalitách, případně velké přírodní katastrofy a rozvoj průmyslové výroby - hlad po pozemcích nebo znečišťování prostředí.

Radek Kastner


Snímky z Bornea, z míst výskytu láčkovek

location15.jpglocation16.jpg

location17.jpglocation14.jpglocation8.jpg

location1.jpglocation2.jpglocation3.jpg

location4.jpglocation5.jpglocation6.jpg

location7.jpglocation9.jpglocation10.jpg

location11.jpglocation12.jpglocation13.jpg
Foto©Martin Dančák

Aktualizováno ( [28.06.2009] )
 
< Předch.   Další >