Heliamphora: problematika ochrany PDF Tisk E-mail
Napsal Radek Kastner   
[06.04.2008]

O: Protože rostou heliamfory v takovýchto nepřístupných lokacích, mohli byste si myslet, že nejsou ohroženy.


hnuta04.jpg

Ovšem zprávy z vrcholů tepuis jsou poněkud znepokojující; zdá se, že jejich přírodní stanoviště se stávají více a více rušnějšími. Webové stránky propagující turistické výlety na tepuis mnohdy ukazují lidi „proorávající se“ přes citlivé lokality, jako kdyby byli v nějaké reality show v televizi. Očekávám díky tomu významné znehodnocení prostředí a populací rostlin. Dalším nebezpečím jsou klimatické změny díky odlesňování (které mohou narušit dešťové vzorce) a k tomu sběr ve volné přírodě. Ilegální získávání rostlin je také problémem.


Ochrana v Guyanské vysočině se zdá být složitou a politicky vykalkulovanou. Existuje zde množství oblastí s označením zvláštní ochrany. I když původní obyvatelstvo nemusí vždy nutně podporovat toto omezení. Také turistický ruch je v těchto oblastech velmi vysoký. Vypadá to, že kdybyste měli postupovat podle všech pravidel, abyste mohli oblast navštívít legálně, je zde soubor doslova nezískatelných povolení, které však získat musíte. Hovořil jsem s Dr. Argelio Silvou z venezuelské ONDB-MARN (la Oficina Nacional de Diversidad Biológica, Ministerio del Ambiente y de los Recursos Naturales) o tom, že k návštěvě venezuelských tepuis potřebujete následující povolení a oprávnění:

  • Povolení od National Park Institute
  • Povolení od organizací domorodých obyvatel
  • Oprávnění od speciální komise pro tepuis

Pokud navíc chcete sbírat rostliny pro vědecké účely, budete potřebovat ještě následující:

  • Povolení ke sběru rostlin od Ministerstva životního prostředí a od Fundacion Instituto Botanico de Venezuela
  • Oprávnění od Ministerstva vzdělávání (školství?) a FONACIT
  • Speciální přístupovou smlouvu ke genetickým zdrojům jménem "Acuerdo de Cartagena."

Měl jsem problém srovnat tento seznam se všemi turistickými agenturami, které tepuis navštěvují. Rychlé vyhledání na webu odhalí tucty agentur, které propagují všechny druhy dobrodružné ekoturistiky v této oblasti, některé opravdu s hloupými tématy o „zemi dinosaurů“. No a botanici, které znám, a kteří se snaží získat povolení, aby mohli provádět pravoplatný výzkum, nejsou tato povolení schopni získat a nemohou tudíž do oblastí vstoupit a studovat je? Tohle vypadá opravdu zvláštně. Upozorňuji každého, kdo se chystá podniknout cestu do Guyanské vysočiny, aby podnikli svůj vlastní výzkum, že se pohybují za hranicí zákona!


h_chimantensis1.jpg
Heliamphora chimantensis
Foto©Richard Pichl
Strávil jsem mnoho času přemýšlením o etických problémech při ochraně. Jedna věc, ke které jsem došel je to, že všechny druhy heliamfor jsou v kultivaci. A to je skvělé, protože věřím, že pěstitelé tak mohou sehrát svou roli při porozumění rostlinám, stejně jako při podporování jejich ochrany. Ale jak se tyto rostliny dostaly do kultivace? Několik druhů (Heliamphora chimantensis, H. elongata, H. exappendiculata, H. folliculata, H. glabra, H. hispida, H. pulchella, and H. sarracenioides) nebyly ještě před rokem 2000 popsány! Jasně, několik z nich jsou ve skutečnosti rostliny, o kterých jsme věděli již dlouhou dobu předtím, a byly pouze povýšeny na status samostatného druhu, ale většina z nich je nově objevených. Může mne kdokoliv z vás ujistit, že zdrojový materiál těchto rostliny byl sbírán legálně?

To je pro mne podstatná a palčivá otázka, vzhledem k tomu, že ochránci a státní úředníci pracující nebo místně příslušní v jižní Americe se mne více než jednou rozhodli označit za přiměřeného zástupce pěstitelů masožravých rostlin a napadli mne svými maily, ve kterých požadovali zjištění původu mých rostlin. Na druhé straně plotu se potom nachází někteří pěstitelé masožravých rostlin, kteří mi poslali naprosto urážlivé emaily, kde pokládali otázky o legálnosti cest na tepuis a rostlin samotných. Takže jsem přesně uprostřed křížové palby! Není to pohodlné místo.


Page citations: Huber, O. 2001; McPherson, S. 2006; Rice, B. 2005a, 2006a.

Revised: March 2007
©Barry Rice, 2005

T: Radek Kastner

Aktualizováno ( [28.06.2009] )
 
< Předch.   Další >