CCPS o.s. - Česká společnost pěstitelu masožravých rostlin

?: Genlisea: vývrtkovité rostliny

O: Toto je opravdu dokonalý rod rostlin s pastmi typu vrš a strategií lovu, která odkazuje právě ke speciálním rybářským pastem (např. na úhoře nebo humry, pozn. překl.).

Co tahle slova znamenají, mohou se ptát ti, kteří pocházejí z města? Jedním z nejefektivnějších způsobů, jak ulovit mimořádně chutné humry a úhoře, je sestrojit kontejner, který přitahuje potvory do svého nitra. Jakmile se tvor ocitne uvnitř, nedokáže nalézt cestu ven. Rozdíl mezi takovouto a gravitační pastí je ten, že v gravitační pasti je právě gravitace tou primární překážkou, která brání kořisti uniknout. Prvotními překážkami pasti typu vrš jsou fyzické odstrašující a odrazující prostředky a prvky špatného navádění kořisti.

Rod Genlisea sestává z rostlin, které rostou ve velmi vlhkých prostředích a stejně jako blízce příbuzný rod Utricularia vytvářejí své pasti pod vodou. Horní část pasti sestává z klesajícího výhonku. Přibližně v polovině tohoto stonku se nachází zduřelá trávicí komora - váček (viz foto), který způsobuje, že klesající stonek vypadá jako krk pštrosa, který snědl opravdu velký kus potravy. Pod touto komorou pokračuje stonek dál jako dutá komora. Trubice se rozděluje (viz foto) do dvou dlouhých, spirálovitě stočených ramen. Každé rameno má po celé délce spirálovitou štěrbinu. Spletité, stočené chlupy zajišťují, že se živočichové dostanou touto štěrbinou dovnitř trubice a tunelem směřují vzhůru, ale nejsou schopni otočit se a dostat se zpět na svobodu. Vše, co jsou schopni udělat je, postupovat směrem k váčku.

Existuje více než dvacet druhů tohoto rodu a existuje celkem shoda na tom, že jim moc nerozumíme. Mnoho druhů produkuje dva druhy pastí - jedny menší, omezené do oblasti blízko k povrchu substrátu a daleko větší pasti, které pronikají hluboko do substrátu. Jsou tyto dva druhy pastí předurčeny k tomu, aby lovily odlišný typ kořisti? Další pozorování zjistila, že trubice pasti druhu Genlisea hispidula mají jakýsi druh slizké zátky. Někteří badatelé se domnívají, že kořist může být přitahována do pastí proto, že je v pastech uzavřen vzduch. Existují určité důkazy, které naznačují, že rod Genlisea je obzvláště efektivní v chytání prvoků, i když přehrabávání se v pastech pomocí mikroskopu odhaluje také mnoho jiné kořisti.

Již dlouhý čas naznačuji, že je docela možné, že pasti druhů rodu Genlisea mohou být aktivními pastmi a nepřetržitě nasávají dovnitř tekutinu. Množství současných důkazů však naznačuje, že by tomu tak nemuselo být, ale stejně bych to rád věděl jistě.

Nevím o žádném obecném jméně těchto rostlin, ale někteří pěstitelé je nazývají "corkscrew plants"(vývrtkové/vývrtkovité rostliny). Latinské jméno rodu vzdává poctu komtese Stéphanie-Félicité du Crest de Saint-Aubin de Genlis, francouzské spisovatelce a pedagožce, jejíž úspěchy přesáhla snad jen délka jejího jména.

Rod Genlisea nemůže být důvěryhodně klasifikován jednoduchým souborem znaků. Velký expert Peter Taylor nakonec vytvořil směsici znaků, které musí být k identifikaci použity (včetně způsobu, jakým se otvírají zralé semeníky, charakteru chlupy pokrytého povrchu a dalšími méně významnými znaky). Identifikace v rámci rodu Genlisea není pro bojácné. Pro toto rozpitvání je navíc nutný mikroskop, pokud to chcete udělat opravdu pořádně.

Pokud je mi známo, ochrana tohoto rodu se zdá být celkem zabezpečena, vzhledem k tomu, že rostliny rostou v prostředí, které je relativně vzdáleno od význačné lidské činnosti. Africké druhy rostou na zajímavých kopulovitých kopcích zvaných „inselberg“ (z němčiny – ostrůvkovitý kopec/hora, pozn. překl.), na které rádi lidé vystupují pro jejich přitažlivý tvar. Naštěstí jsou tyto africké „inselbergs“ hodně vzdálené, ale časem předpokládám, že jak se lidé dozvědí o svůdném prostředí, kde masožravé rostliny rostou, bude prostředí zničeno díky horolezectví a souvisejícím aktivitám. To, že africké druhy rodu Genlisea žijí na ostrůvkovitých kopcích, znamená, že jejich výskyt je značně roztříštěn, což může vést ke zvýšení zranitelnosti a zničení místních populací lidmi.

Page citations: Adamec, L. 2003; Barthlott, W., et al. 1998; Barthlott, W. et al. 2007; Fischer, E. et al., 2000; Juniper, B.E. et al., 1989; Rice, B.A. 1994c, 2006a; Schlauer, J. 2002; Studnicka, M. 2003a; Taylor, P. 1991a.

Revised: March 2007
©Barry Rice, 2005

T: Radek Kastner