CCPS o.s. - Česká společnost pěstitelu masožravých rostlin

O: Myslím, že je užitečné, pokud hovoříme o problematice ochrany špirlic, myslet na tři hlavní případy.

Případ 1: Relativně běžné druhy

Většina druhů (nebo infraspecifických taxonů) se vyskytuje na dosti rozsáhlém území a to na 50 nebo více současných lokalitách. Tyto rostliny jsou považovány za relativně chráněné před vyhubením, protože se stále vyskytují na tuctech lokalit, mnoho z nich je mimo ochranu. I přesto se tyto rostliny stávají v přírodě rychle vzácnějšími a to z obvyklých důvodů: ničení prostředí (plantáže, golfová hřiště nebo rezidence); tříštění prostředí; změny kvality vody (odtok vody nebo podzemní voda kontaminovaná herbicidy, pesticidy, jinými prvky znečištění); nebo zanesení bahnem; změny v hydrologických podmínkách (díky odvodňování); změna režimu požárů (obvykle jejich potlačení); a díky invazním rostlinám.

Pravidelně slýchám o zničených lokalitách. To láme srdce. Ale co můžeme dělat? Lidé se neustále rozmnožují, lokality se ničí. Měli bychom vrhnout veškeré své zdroje, které můžeme, do ochrany lokalit a musí se to stát otázkou moudrosti. Již jsme v USA ztratili 95% území našich mokřin; očekávejte, že to bude ještě víc. Ano, jsme na nejlepší cestě, abychom přišli téměř o všechno území osídlované špirlicemi v USA během našeho života, ale alespoň můžeme zachovat několik lokalit pro budoucnost.

Je to podobně postavený problém, jako kdyby se na naši planetě přistáli super silní cizí vetřelci a řekli nám, že se chystají všechny na planetě zabít, vyjma několika milionů lidí, kterým by bylo dovoleno žít na malých proužcích země na jednom z kontinentů.

Ve srovnání s takto masivní destrukcí prostředí není vykrádání lokalit nadšenci vážnou hrozbou. I když vzácné, ale trvalé vykrádání lokalit činí z nadšenců do masožravých rostlin nedůvěryhodné lidi pro pracovníky ochrany přírody!

Sarracenia leucophylla - spokojená na nedotčené lokalitě (vlevo); Severní Karolína - díra na lokalitě špirlic, která zůstala po vykradačích lokalit
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice

Pokud jsme zničili takové množství lokalit špirlic, že jich zůstalo méně než 50, je to situace pro krizový management. Sarracenia alabamensis, S. jonesii, S. oreophila a S. purpurea var. montana jsou v této kategorii. Pro takovéto rostliny musí být připraveny takové akce, které sníží další úbytek zbývajících lokalit. Naštěstí jsou všechny lokality těchto rostlin dobře známy ochranářským organizacím a plány řízení těchto oblastí jsou v běhu. I když je často velmi obtížné ufinancovat tyto plány.

Pokud je situace již takto špatná, každá další ztráta lokality nebo její poškození je extrémně špatnou zprávou. Cokoliv se stane byť s jedinou lokalitou, jako například spad znečištění poblíž chráněné přírodní lokality, představuje vážné zhoršení situace ochrany. Vykrádání lokalit pěstiteli masožravek je extrémně zničující a odporné. Správci bažin a mokřin se špirlicemi inklinují k tomu, aby jeden druhého dobře znali, takže se o cestách pytláků dovídají rychle. Díky vykrádání, pracovníci ochrany neradi hovoří o svých lokalitách, když jsou poblíž nadšení pěstitelé. A to není dobré, vzhledem k tomu, že pěstitelé masožravých rostlin mohou být dobrými spojenci při ochraně, nikoliv nepřáteli! Ale můžeme obviňovat pracovníky ochrany? Byli byste v pohodě, pokud byste byli vykradeni a potom viděli, jak jsou vaše věci prodávány přes eBay?

Vzhledem ke státním a zemským hranicím jsou u některé druhy a jejich výskyt označovány za velmi vzácné. Například, i přes rozsáhlé populace v jiných státech podél pobřeží Mexického zálivu, Sarracenia psittacina se vyskytuje pouze ve dvou farnostech ve východní Lousianě a proto je považována v Louisianě za velmi vzácnou. Podobně se vyskytuje Sarracenia leucophylla na bezpočtu lokalit na Floridě, v Alabamě a Mississippi, vyskytuje se pouze na jediném místě v Georgii. Toto vnímání vzácnosti je pozůstatkem politických hranic. Pokud by Alabama a Georgia byly spojeny, mohli bychom daleko méně přemýšlet o této populaci Sarracenia leucophylla v Georgii.

Existuje určitý důvod zajímat se o populace, které leží v odlehlých místech - takovéto vzdálené populace mohou reprezentovat rostliny s odlišnými znaky, nebo mohou sloužit jako útočiště a úkryty, pokud je například chorobou napadena hlavní populace. Ale je důležité, abychom neuvažovali o vzácnosti organismu pouze z hlediska státního, měli bychom vždy pamatovat na globální vzácnost. Tyto faktory nám pomáhají rozhodovat o tom, jakým způsobem máme rozdělit svůj čas a úsilí.

Pěstitelé masožravých rostlin by měli chtít být nápomocni při ochraně masožravých rostlin, tedy i špirlic. Bohužel díky stále pokračující historii vykrádání lokalit je velmi složité pro pěstitele získat byť jen volné místo v sále, když se hovoří o problematice ochrany. I když existují některé věci, které mohou nebo by měli pěstitelé udělat.

1) Je potěšitelné vidět, že neustále vzrůstá povědomí pěstitelů o tom, že vykrádání lokalit je velmi škodlivé pro populace masožravých rostlin. Toto povědomí by mělo neustále narůstat. Rozhodněte se nekupovat kradené rostliny. Poznejte důvěryhodné prodejce díky internetovým fórům; toto je jednoduší než bylo kdykoliv dříve.

2) Podporujte zavedené ochranářské programy. The Nature Conservancy (TNC), the International Carnivorous Plant Society (ICPS) a místní neziskové organizace jako například Atlanta Botanical Gardens (ABG), to vše jsou zavedené entity, které se podílejí na ochraně. Sponzorujte tyto ochranářské programy. TNC je obrovská organizace (ve srovnání se standardy ochranářských skupin) a dělá ohromující práci na lokalitách masožravých rostlin po celých Spojených státech. ABG má vlastní program zaměřený na lokality vzácných špirlic.

3) Podpora nově vznikajících ochranářských programů. Například nová organizace pojmenovaná North American Sarracenia Conservancy je zaměřena na ochranu rostlin tohoto rodu prostřednictvím určitého druhu ověřených pěstitelských sbírek. Momentálně s touto organizací příliš blízce nespolupracuji, takže nedokážu přesně říct, co by potřebovala k tomu, aby uspěla, ale můžete se zapojit a pomoci jí.

4) Zůstaňte legální! V USA jsou tři druhy rodu Sarracenia chráněny díky Endangered Species Act. V mezinárodním měřítku jsou stejné tři druhy zařazeny na dodatek I (Appendix I) úmluvy CITES, zatímco všechny ostatní druhy jsou zařazeny do přílohy II (Appendix II). Pokud pěstujete a prodáváte špirlice, měli byste vědět, zda se vás tyto předpisy dotýkají.

Existují další dodatečné obavy, které by nám měly dělat starosti určitého stupně, vzhledem k tomu, že to jsou nové věci, které se na obzoru objevili.

1) Řezání láček: Je zde určitý zájem floristického trhu o řezání láček špirlic(for cut pitchers of Sarracenia). Obvykle jde o Sarracenia leucophylla. Pokud vím, neexistují žádné dlouhodobě provozované farmy, které by se tomuto věnovaly a všechny tyto láčky jsou tedy získávány z přírodních zdrojů. I když to může být děláno legálně s příslušnými povoleními, nemyslím si, že je tato činnost prováděna správně. Floristický obchod pravděpodobně potlačí S. leucophylla blíže k vyhubení, vzhledem k tomu, že má opravdu nádherné listy.

2) Globální změny klimatu: Ano, jsem přesvědčen o tom, že k nim dochází. Vidíme organismy, které se přesunují severním směrem. U Sarracenia purpurea dochází ke změnám životního cyklu larev komára Wyeomyia smithii, aby se přizpůsobily změnám klimatu. Hladina moře v oblasti Mexického zálivu se zvyšuje. Zatímco byly rostliny schopny se předešlým klimatickým změnám přizpůsobit a byly schopny migrovat, současné klimatické změny jsou příliš rychlé a navíc, což je ještě důležitější, neexistuje dostatečné množství přírodních lokalit, kam by mohly rostliny migrovat!

Revised: July 2007
©Barry Rice, 2005

T: Radek Kastner