Tak
nám ty roky utíkají nějak stále rychleji. Naštěstí se vždy v tom dalším máme na
co těšit. Jsme rádi, že jsme v našich řadách mohli uvítat tak skvělé lidi a že
si i nadále vzájemně zpříjemňujeme ty vzácné chvíle volného času s naším
koníčkem. Na tomto místě chceme také poděkovat těm několika málo skutečně
aktivním členům naší společnosti, kteří toho pro společnost a další členy v
minulém období udělali nejvíce. Patří mezi ně Šárka Foretníková, Kamil Pásek,
Martin Dančák, Richard Pichl, Zdeněk Aksamit, Karol Gazdík, Pavla Slezáková,
Radek Kastner, František Malý.
Na
základě zkušeností z předchozích let a zvláště potom z roku loňského (2012),
jsme se zamýšleli nad zásadními změnami v činnosti a způsobu fungování naší
společnosti, kde jsme se snažili brát na zřetel poměr počtu aktivních členů ke
skupině členů pasivních, čerpajících pouze výhody členství bez aktivním podílu
na fungování společnosti a tím dopad na náročnost organizace činností pro
členskou základnu jako takovou.
K zásadním rozhodnutím na základě výše uvedeného patří:
1) Nevybíráme členské příspěvky na rok 2013, členům z roku 2012 se automaticky prodlužuje členství i na rok 2013.
2) Náklady jednotlivých akcí a případných činností budou pokrývány
vždy zaplacením nákladů na místě těmi, kdo se dané aktivity zúčastní,
vzniknou-li s danou aktivitou nějaké náklady a najde-li se dostatečný počet
participujících pěstitelů nebo sympatizantů, aby dané aktivity vůbec proběhly
nebo je mělo smysl organizovat
3) Provozní náklady (webový hosting, platba za domény, případné
nutné technické úpravy atd. budou zatímně hrazeny z momentálních rezerv
společnosti
4) Vzhledem k neaktivitě širší členské základny bylo zrušeno
vydávání časopisu, zveřejňování článků na webu je daleko rychlejší a méně
nákladné a časově náročné, najdou-li se dostatečně aktivní členové pro tvorbu,
editaci, sázení a korekci časopisu, může být vydávání časopisu obnoveno (bereme
ovšem na zřetel, že v době elektronických médií a rychlých informací postrádá
tento pomalý a nákladný způsob poněkud údernost), samozřejmě nadále vítáme jakékoliv další příspěvky, fotografie, články amatérské i vědecké, které budou zveřejněny přímo na webu
5) Členové, kteří byli v minulosti (2012, případně dříve) aktivní (tzn. že se starali o chod společnosti, psali články, vydávali časopis, pořádali výstavy, starali se o účetnictví, semennou banku, web, fórum a pod.), budou mít
permanentní přístup na všechny stránky našeho webu (včetně neveřejných) a to do doby, po kterou finance společnosti umožní jejich technické provozování a
úpravy
6) Na činnosti a aktivitách se mohou podílet jak členové, tak
nečlenové společnosti/sympatizanti
7) Za jakoukoliv aktivitu ve prospěch společnosti a jejich členů, sympatizantů (článek, organizace akce, poradenství, semena, fotografie...) budou danému člověku zpřístupněny i neveřejné části webu na dobu do konce kalendářního roku)
8) Jako kompenzace za zaplacené loňské příspěvky bude členům
společnosti zaslána updatovaná kniha Kamila Páska o pěstování masožravých
rostlin, která má dle předběžných informací vyjít v létě roku 2013.
Siesta u viklanu - Setkání CCPS v Jizerských horách
(11.-13.06.2010, foto Dalibor Kantoš)
Horní řada zleva: Radek Panenka, Ondra Sehnoutka, Jára Liška, Šárka Foretníková a náš milý průvodce z AOPK Prostřední řada zleva: Richard Pichl, Kamil Pásek, Vašek Lenk, Radek Kastner, Vít Chudoba Spodní řada zleva: Mirek Srba, Dalibor Kantoš, Vašek Kmoníček, Zdeněk Aksamit, Daniel Engel, Pavel Kučera
Zajímavé akce 2014:
10.-13.07.2014 - Společné setkání SCPS a CCPS
V první polovině července se uskuteční společné setkání členů Slovenské masožravkářské společnosti a členů CCPS. Slovenští kolegové mají setkání v termínu 10.07.2014 - 17:00 hod. - 13.07.2014 - 14:00 hod. Za naši stranu je otázkou, který termín z celého průběhu zvolíme, vzhledem k tomu, že pro část z nás je místo konání poněkud vzdáleno a také proto, že většině z nás pracovní povinnosti neumožní participovat na celém setkání.
Podrobnější informace naleznete na stránkách SCPS - TADY.
Všechny rostliny mohou být za určitých okolností napadeny různými škůdci a chorobami. Nejinak je tomu i u rostlin masožravých. Problematikou ochrany masožravých rostlin před škůdci a chorobami se nezabývá téměř žádný specialista, proto poznatky pochází buď z obecné rostlinolékařské znalosti (výskyt stejných nebo podobných chorob a škůdců na jiných rostlinách) nebo přímo z praktické zkušenosti jednotlivých pěstitelů metodou pokus omyl tak, až se dojde k nejlepšímu způsobu boje a zároveň k žádné a nebo minimální újmě na rostlinách samotných.
Kteří jsou nejčastější škůdci a které choroby masožravé rostliny napadají a jak se s nimi vypořádat?
