CCPS arrow Encyklopedie světa MR arrow Články o MR arrow Časopis - veřejné články arrow Zimování masožravých rostlin v bytě - vlastní zkušenosti
Zimování masožravých rostlin v bytě - vlastní zkušenosti
[01.09.2012]

Vít Chudoba

K tomuto článku mě inspirovaly dotazy na fóru CCPS týkající se místa a teploty vhodné pro zimování masožravých rostlin. I když nejde dát univerzální návod, jak zimovat, rád bych se s vámi podělil o zkušenosti s některými druhy. Když jsme se přestěhovali do rodinného domku, naskytly se mi úžasné prostory pro zimování s možností vybrat si orientaci okna a částečně i teplotu. Patro téměř neobýváme, takže mohu dát rostliny hned k oknu na parapet, případně dál od okna, mohu místnost nechat nevytápěnou, případně nastavit teplotu třeba na 12 °C, případně rostliny umístit do přízemí k vitríně s láčkovkami, kde mají (umělé) světlo cca 12 hodin denně a teplo cca 22 °C. Provedl jsem následující experiment – část svých rostlin jsem umístil do nevytápěné místnosti s okny na sever, část rostlin do místnosti s okny na jih s teplotou kolem 12-15 °C a část do tepla k vitríně s láčkovkami s umělým osvětlením a s orientací na jih.

V nevytápěné místnosti se teplota nedá příliš regulovat a v zimě tam bývá podle venkovní teploty 0-5 °C, krátkodobě (1-2 dny) může teplota spadnout i k -2 °C. Do této místnosti jsem umístil D. capensis, mucholapku, všechny mé špirlice (S. leucophylla, S. alata, S. purpurea, S. flava), všechny mé mexické tučnice, D. filiformis, D. anglica, D. intermedia, Stylidium debile. Téměř všechny tyto rostliny první zimu přežily, úhyn byl akorát na D. capensis (asi 50 %), zbylé kapensisky se ze zimování dlouho vzpamatovávaly, ale v létě byly ve výborné kondici. Poměrně obtížně se z tohoto zimování vzpamatovávala mucholapka, ačkoliv se obecně tvrdí, že teploty 0-5 °C jsou pro její zimování ideální. Stylidium debile jsem na jaře skoro v květináči nenašel, ale později se také vzpamatovalo a v létě nádherně kvetlo. Ostatní zmiňované rostliny toto zimování přivítaly a odměnily mě v létě dobrým růstem a skvělou kondicí (přes léto mám všechny zimované rostliny venku).

Druhý rok (na letošní rok - 2012) jsem tento experiment zopakoval v podstatě se stejnými rostlinami. Bohužel teploty v místnosti spadly po dobu 14 dní na -5 °C a to se podepsalo na většině rostlin. D. capensis měla úhyn 100%, ze dvou mucholapek jedna nepřežila zcela a druhá do teď bojuje o život. Stejně katastrofálně dopadly i mexické tučnice. Z asi 10 druhů mi přežila akorát P. gypsicola, pravděpodobně díky jejímu netřeskoidnímu tvaru růžice, který lépe odolává mrazu a faktu, že ona jako jediná byla umístěna na kusu travertinu. Rostliny v zimě zalévám do podmisky cca jednou za 14 dní až za měsíc, až je substrát skoro suchý. Pravděpodobně travertin nenasaje tolik vody, která tím pádem ve zmrzlém stavu tolik nepoškodí kořenový systém. Špirlice přežily všechny, pouze měly na jaře pomalejší start a jejich pasti jsou letos o poznání menší. Stejně bezproblémově přežily i zatahující rosnatky. Stylidium jsem po loňských zkušenostech zimoval úspěšně jen v teplejší místnosti.

Do místnosti s okny na jih jsem umístil tyto rostliny: D. capensis a další jihoafrické rosnatky, D. peltata, D. cistiflora, jednu mucholapku, láčkovici, všechny trpasličí rosnatky. Teplota v místnosti se po oba roky pohybovala mezi 12-15 °C, letos v těch největších mrazech klesla až na 10 °C, ale níže se nedostala. Všechny rostliny přežily toto zimování bez problémů a v létě byly a jsou v perfektní kondici (za celou dobu pěstování masožravek jsem hezčí rostliny neměl). Tuto zimu bych chtěl zkusit zimovat uvedené rostliny ještě při nižší teplotě (kolem těch 8-10 °C), protože mi přijde, že rostliny po této zimě, která byla chladnější, vypadají lépe než po loňské zimě.

Poslední způsob zimování, který jsem zmínil na začátku, je zimování v teple, tj. v místnosti s teplotou 20-25 °C a umělým osvětlením (částečně i přirozeným) 12 hodin denně. Zde jsem měl opět D. capensis, dále láčkovici, mucholapku (pouze první rok), pralesní rosnatky D. adelae a D. prolifera a samozřejmě láčkovky. Tyto všechny rostliny mám zde umístěny trvale po celý rok. Musím říct, že všechny rostliny zimování přežívají bez problémů, láčkovky a pralesní rosnatky obzvlášť, ale pokud porovnám vzhled rostlin např. D. capensis zimované v teple, v chladu 12 °C a v zimě 0 °C, tak nejlépe vypadají rostliny zimované v chladu. Rostliny zimované v teple jsou světle zelené, jakoby neduživé, i když světla měly od vitríny více než dost (rostliny nejsou vytáhlé). Spíše přežívají, než že by nějak bujně rostly.

Závěrem lze tedy říci, že ideální teplota pro zimování většiny rostlin, a to i třeba jihoafrických rosnatek nebo mexických tučnic (aspoň tedy v mých podmínkách) je kolem 12-15 °C, kde ale již musíme myslet na větší dávku světla (jižní až západní okno), tropické rostliny lze nechat i celoročně v teple a některé rostliny dobře zimují i při teplotách kolem nuly (špirlice, zatahující rosnatky). Ne vždy si můžeme místo na zimování našich rostlin vybrat, ale vřele doporučuji nějaké chladnější místo pro ně najít, odmění nás za to v létě bujným růstem a skvělou kondicí. Ten rozdíl je opravdu markantní, věřte mi.
Aktualizováno ( [01.09.2012] )
 
< Předch.   Další >