CCPS arrow Encyklopedie světa MR arrow FAQ - Barry Rice arrow Kde rostou masožravky? arrow Reportáž z cesty: Darlingtonia – opylovací studie (1. část)
Reportáž z cesty: Darlingtonia – opylovací studie (1. část) PDF Tisk E-mail
Napsal Radek Kastner   
[29.06.2009]

O: Na jaře roku 2006 jsem se znovu rozhodl pokračovat ve svých studiích, které se zabývají opylováním rostlin, tentokrát byla na řadě Darlingtonia californica. Není totiž známo, co by mohlo tuto atraktivní, charismatickou, udivující masožravou rostlinu opylovat.

Mnoho lidí strávilo spoustu času pozorováním opylovačů. Místo toho, aby sledoval opylovače přímo, doufal jsem, že zjistím něco o jejich znacích. V podstatě jsem zopakoval mnoho experimentů Eldera (1997), s několika obměnami.

Toto je spíše úvodní a vývojová zpráva. Ale jsou zde obsaženy i překvapivé novinky, které jsem zjistil během jednoho svého návštěvního dne na lokalitě!

mapus11.gif

Cesta:
Většina lokalit rostlin Darlingtonia se vyskytuje kousek od pobřeží v severní části Kalifornie a v Oregonu. Malý počet lokalit je také ve vnitrozemí a jenom pár lokalit se vyskytuje v pohoří Sierra Nevada mountain. Během posledních devíti let, nebo tak nějak, jsem studoval rostliny na lokalitě v Nevada County, na nejjižněji se vyskytující lokalitě této rostliny. Tato lokalita je v soukromém vlastnictví, přesto majitelé laskavě nic nenamítali proti mému pokračujícímu studiu jejich lokality. (Během let jsem si vytvořil dobrý vztah s vlastníky močálu s darlingtoniemi a neziskovou ochranářskou organizací, která spravuje práva k průchodu těmito pozemky.)

Preferoval jsem provádět každý rok na lokalitě malý experiment. Bohužel moje studie musely být přerušeny, protože neodpovědný farmář dopustil, aby se jeho dobytek ze vzdálených pastvin dostal ilegálně na tyto lokality a zničil choulostivé mokřiny. Jeden rok se jim podařilo sežrat celý můj experiment...ale to je jiný příběh.

Tento rok jsem byl povzbuzen faktem, že dobytek loni nesežral lokalitu. Zdá se, že pracovníci Tahoe National Forest Service tentokrát přistoupili k plnění svých povinností odpovědně a neodpovědný rančer byl udržen v přípustných mezích! Takže jsem připravil soubor experimentů, abych prozkoumal mystérium kolem opylování darlingtonií. A jak jsem poznamenal v krátké komunikaci přes publikaci International Carnivorous Plant Society's (Rice 2006b) v tomto roce, byl jsem opravdu překvapen!

Pozdní jaro:

habca04.jpg

Tato lokalita se nachází v Sierra Nevada ve vyšší nadmořské výšce kolem 1800m. Zima je zde mrazivě chladná a dlouhá. Lokalita je po několik měsíců pohřbena pod metry sněhu – je to daleko drsnější prostředí, než to, které rozmazluje rostliny Darlingtonia na přímořských lokalitách!

Každé jaro přináší překvapení s tím, jak sníh taje. Tento rok ustupující sníh odhalil několik trhlin, které vznikly sesunutím na okraji průsaků. 

Pohled shora:

habca13.jpg

Z této fotografie, pořízené z výšky pár desítek metrů (kterou jsem pořídil z útlých horních větví staré bovice, když se znepokojivě kymácela ve větru), získáte dobrou představu o povaze průsaku. Voda proniká dolů mírným svahem, pokrytým hustým porostem darlingtonií. Nízké dřevité křoviny (Vaccinium uliginosum subsp. occidentale) jsou zde také běžné. Světle zelené skvrny, které se tu a tam objevují, jsou světliny zarostlé ostřicemi, travinami, kejklířkami (Mimulus) a dalšími bylinnými druhy. Proč nejsou tyto mokré a očividně příhodné plochy obsazeny rostlinamy rodů Darlingtonia a Vaccinium? Vzácně, nicméně příležitostně se těmito mokřinami proženou požáry (jejich důkazem jsou ohořelé pahýly). Že by tato nepokrytá místa vznikla díky dávným požárům vysoké intenzity? 

Podzimní růst:

habca24.jpg

Po celoročním růstu je hustota láček Darlingtonia californica vysoká a pokrytí tímto druhem snadno předčí jakékoliv jiné rostliny rostoucí na tomto průsaku.

Darlingtonia je obvykle spojována s minerálem, který se nazývá serpentin. Zajímavým překvapením na této lokalitě je, že se zde žádný serpentin nevyskytuje. V rýhách vyhloubených opodál v zemi – a vzniklých při těžbě dřeva – bylo odkryto velké množství kamenů a valounů: žádný z nich nebyl ze serpentinu. 

Masožravé listy:

dcali038.jpg

Tato masožravá rostlina je nepopiratelně opravdu skvělá. Jakmile jednou jakýkoliv organismy vstoupí do dobře osvětleného listového interiéru, není to už více „hmyz“ nebo „pavouci“, stane se z nich ze všech prostě obyčejná „kořist"!

Rostliny na této lokalitě nejsou nijak výrazně nápadné, pokud se bavíme o červené pigmentaci (za takovými musíte vyrazit ke Crescent City v Kalifornii). Přesto jsou tyto rostliny pořád skvělé. 

Časné jaro:

dcali048.jpg

První květy darlingtonií se objevují brzy na počátku roku, když stále ještě leží sníh, jen tu a tam jsou roztáté fleky a cesty jsou stále ještě stěží průchodné. Všimněte si, jak lososovitý lesk korunních plátků proniká zelenými kališními lístky, které jsou stále sevřeny v poupěti a jak má květní stvol načervenalou barvu. Tento červený pigment (anthocyanin) bývá některými lidmi považován za jakýsi druh „opalovacího krému“ – což je v těchto nadmořských výškách dozajista užitečné! 

Anomálie:

dcali049.jpg

Ale počkejte, co je tohle? Tento malý květní stvol vypadá poněkud vybledle, trošku odbarveně! To je proto, že tato rostlina postrádá červené barvivo anthocyanin. Tato mutace je známa pouze z této lokality a je známa pouze od jejího objevení v roce 1992 (Elder 1997). 

Zelený květ:

dcali017.jpg

Tady vidíte zcela otevřený květ bezantokyaninové mutace. Všimněte si, že zde nenaleznete ani skvrnku červeného barviva kdekoliv na květu. Tato rostlina zajímá mnoho pěstitelů, takže jsem tento kultivar pojmenoval Darlingtonia 'Othello', a jednou – mnoho let zpátky – jsem distribuoval semena této rostliny do semenných bank po celém světě. Nevím, jestli se podařilo někomu udržet své rostliny naživu, vzhledem k tomu, že Darlingtonia 'Othello' má ráda takto chladné podmínky. 

Další masožravka:

drotu22.jpg

Masožravé rostliny bývají osamocené – ale pokud se na loklaitě vyskytuje jeden masožravý druh, je velice pravděpodobné, že se tu bude vyskytovat i nějaký další. Toto je obrázek Drosera rotundifolia ze stejné lokality. A tady je ještě další.

Jen tak mimochodem, to není rašeliník (Sphagnum). Na této lokalitě se rašeliník nevyskytuje. 

Pěkné květy:

plataspars01.jpg

Na průsaku se vyskytují také další zajímavé rostlinné druhy. Každý má rád obrázky orchidejí, takže tady máte obrázek Platanthera sparsiflora. Ve své profesorské práci o této lokalitě poznamenává Christine Elder, že se na této lokalitě také vyskytuje P. leucostachys, ale upřímně, nevzpomínám si, že bych ji tam někdy viděl. Ale budu mít oči otevřené! I když rostliny předchozího druhu jsou vidět poblíž, rostou velice vitálně a vytvářejí krásné bílé květy. Dalšími pěknými rostlinami na lokalitě jsou Orobanche uniflora a Pedicularis

Květ darlingtonie:

dcali025.jpg

Tady je normální květ darlingtonie. Dlouhé, zelené kališní lístky visí dolů kolem červených, žilnatých korunních plátků. Korunní plátky tvoří jakýsi zvonkovitý útvar, který je lesklý a kluzký. Je velmi těžké pro opylovače nalézt cestu dovnitř pro pyl.

Vidíte ty pavoučí sítě na květu? A hmyz zachycený v těchto sítích? 

Pavouk z darlingtonie:

spider01.jpg

Tohle malé stvoření je odpovědné za tvorbu sítí. Nechal jsem jej identifikovat specialisty z Kalifornské akademie věd (musel jsem pro ně odchytit samce) a ti mi řekli, že se jedná o druh Dictynidae. Rod je momentálně nejasný – pravděpodobně Dictyna, ale možná také Emblyna nebo Mallos

Létající pavouk:

spider02.jpg

Tady je jedn z malých pavouků, nešťastný ze mne, protože jsem ho sebral z květu a shodil ho na vrchol této láčky. Rychle cupital na nejvyšší místo láčky, zamířil své břicho k obloze a vystřelil vlákno pavučiny do vzduchu. Jakmile se vítr opřel do tohoto vlákna, pavouk ztratil svou oporu na vrcholu láčky a odplachtil pryč. Tito pavouci umí létat! 

Pracovitý!

spider03.jpg

Když jsem přemístil tohoto pavouka na větvičku, vystřelil vlákno a trpělivě čekal, dokud se volný konec vlákna nezachytil na nejbližší větev. Potom pavouk přetančil po celém vláknu, zajistil ho větší silou na obou koncích a začal vytvářet novou masivní pavučinu.

Proč tolik mluvím o těchto pavoucích? Protože někteří říkali, že mají snad něco společného s opylováním darlingtonií! Je to pozoruhodné, ale vyjma jediného pozorování neznámého druhu včely, která navštívila květ darlingtonie (Andrena sp.; opět uvedeno v podivuhodné práci Christine Elder; Elder 1997, str.67), nikdo jiný nikdy nepozoroval žádný hmyz, který by darlingtonie opyloval! Lidé sledovali rostliny, nastavovali lepkavé pasti a zkoušeli další metody, aby zjistili, jaký agent rostliny opyluje. Ale nikdy nebylo nic viděno! 

Obtloustlý semeník:

dcali027.jpg

Vzhledem k tomu, že darlingtonie pravidelně každý rok vytvářejí obtloustlé semeníky, je jisté, že je něco opylovat musí. 

Spousta semen:

dcali053.jpg

A podívejte se na všechna tato semena! Abych nezapomněl, zopakoval jsem studii Christiny Elder a ověřil jsem, že květy ukryté v jemné síťce a tím bezpečně chráněné před opylovači, nevytvářejí semena. Květy, které nebyl v síťkách ukryty, vytvořily mnoho semen. Nějaký záhadný opylovač se pohybuje po této lokalitě. 

Semenáčky:

dcali044.jpg

Vytvořená semena ochotně klíčí. Je zde jen velmi málo dostupného prostoru – většina je již dávno obsazena koloniemi darlingtonií. Ovšem občasně se ukáže nějaký malý prostor a semenáčky ho mohou zkusit obsadit. Ale bohužel naprostá většina semen přijde vniveč. Dokážu si představit, že tu a tam se vyskytnou hydrologické změny a snad se tak mohou změnit hranice průsaků nebo se může změnit jejich rozsah. V takovýchto případech může být odnožování darlingtonií příliš pomalé na to, aby dokázalo rychle obsadit příhodné prostředí. V takto dynamických situacích mohou být semena rozhodující proto, aby rostliny mohly kolonizovat nová prostředí. 

Květ láká:

dcali057.jpg

Podívejte se na tento květ darlingtonie, lesknoucí se ve slunci. Jak by se mohl potenciální opylovač dostat do květu a získat tak přístup k pylu? Každý opylovač, který přistane na vrcholu květu (nebezpečně blízko k hladovému pavouku, který je vidět na jeho vrcholu!), se nemůže dostat do květu shora. Zatímco červené korunní plátky jsou kluzké, tuhé a silně stlačeny jeden k druhému a nemohou být jen tak jednoduše odsunuty stranou, aby umožnily vstup. Jediný přístup do květu je poblíž spodní části korunních plátků, kde zvlnění korunních plátků vytváří soubor vstupních bran. Vidíte je tam? Můžete také vidět jeden z bliznových laloků. Když vstoupí opylovač, první věcí, kterou by měl udělat je, postarat se o pyl z tyčinek. Jasně, tato rostlina je adaptována na létající opylovače. 

Sekce křížení:

dcali015.jpg

Odstranil jsem okvětní plátky z tohoto květu, takže se můžete podívat do jeho interiéru. Když opylovač vstoupí do květu jedním z postranních portálů, stane se pravděpodobně toto. Opylovač nanese pyl na povrch blizny (označený písmenem "B"). Potom vyšplhá vzhůru k prašníkům (označeno písmenem "A") kvůli výživnému, ačkoliv poněkud suchému jídlu z pylu. Nakonec může opustit květ směrem přímo dolů z květu – možná však naváděn prohnutými okvětními plátky, které vytvářejí soubor tunelů, aby udržely opylovače (nyní čerstvě poprášeného pylem) daleko od povrchu blizny.


Reportáž z cesty: Darlingtonia – opylovací studie (2. část)


Revised: October 2007
©Barry Rice, 2005

 

T: Radek Kastner

Aktualizováno ( [29.06.2009] )
 
< Předch.   Další >