CCPS arrow Encyklopedie světa MR arrow FAQ - Barry Rice arrow Úvod k FAQ arrow O rodu Utricularia, sekce Orchidioides
O rodu Utricularia, sekce Orchidioides
[25.06.2009]

O: Touto sekcí se dostáváme k některým z nejvíce působivých druhů tohoto rodu. Rostliny sekce Orchidioides jsou opravdovými celebritami rodu Utricularia; až na pár výjimek, jakými jsou např. U. longifolia nebo U. floridana, se nemohou žádné další druhy bublinatek pochlubit tak velikými listy nebo velkolepými květy. Och ty květy... Ty jsou skutečně obdivuhodné a nesnesou žádného měřítka! Ano, květy většiny bublinatek jsou nádherné, ale musíte je většinou zkoumat velmi zblízka, abyste je docenili. Ne tak u druhů této sekce. Před nimi si opravdu sednete na zadek!


Utricularia sekce Orchidioides

Druhy

Výskyt

Habit1

U. alpina2

Antilles, n South America

T/E

U. asplundii2

Colombia, Ecuador, Venezuela

T/E

U. buntingiana2

n Venezuela

E

U. campbelliana2

Venezuela, Guyana (& n Brazil?)

E

U. endresii2

Costa Rica, Panama, Colombia, Ecuador

E

U. geminiloba2

Brazil

T/L

U. humboldtii

Venezuela, Guyana, S Brazílie

E/EA

U. jamesoniana2

střední Amerika, Antily, jižní Amerika

E

U. nelumbifolia

Brazílie

E/EA

U. nephrophylla

Brazílie

T/L/EA

U. praetermissa2

Nikaragua, Kostarica, Panama

T/E

U. quelchii2

Venezuela, Guyana, S Brazílie

T/E

U. reniformis

Brazílie

T/EA

U. unifolia2

střední Amerika, Z jižní Ameriky

T/E

1T=pozemní; E=epifyt; L=litofyt; EA=přisedlá vodní.
2 hlíznaté druhy.

I když všechno něco stojí. Tyto rostliny, kterým se občas říká „orchideokvěté“ nebo "epifytické" bublinatky, mohou být velmi náročné. Některé mají překvapivě rády chladno (zvláště potom druhy z tepuis), další jsou rády vystaveny obdobím vysušení (zvláště potom opravdové epifyty). Tato období přežívají za využití vody uložené ve velkých hlízách. O kultivaci se více dozvíte v mém článku o pěstování epifytických a přisedlých vodních bublinatek. (growing epiphytic and emergent Utricularia.)

Donedávna byla část těchto druhů klasifikována v samostatné sekci zvané Iperua, ale tyto dvě sekce (stará sekce Orchidioides a Iperua) nebyly monofyletické a proto byly spojeny. Nedělejte si starosti, pokud jste poněkud zmateni záležitostmi, které se týkají monofyletismu a parafyletismu; mnoho vědců je zmateno stejným způsobem a pouze předstírají, že tomu rozumí. (chcete-li se v tom babrat, zadejte si do vyhledávače výrazy jako „monophyly, monophyletic“ nebo „paraphyly, paraphyletic“ a studujte, studujte a studujte…pozn. překl.)

Utricularia alpina – je hlíznatým druhem. Docela se hodí, že přišla na řadu jako první v abecedním pořadí, vzhledem k tomu, že je obecně považována za nejsnáze pěstovatelný hlíznatý druh. Pokud nejste schopni pěstovat tuto rostlinu, aby prosperovala, neztrácejte svůj čas a peníze s dalšími druhy.

ualpi02.jpg
Utricularia alpina

Utricularia asplundii – dle mého názoru je to jeden z méně atraktivním druhů této sekce. Mé stížnosti pramení z toho, že její kališní laloky jsou opravdu obrovské ve srovnání s korunou. Připouštím, že jsou její květy relativně obrovské ve srovnání s ostatními květy rostlin tohoto druhu, ale pokud se pohybujeme v sekci Orchidioides, jsme zvyklí na vyšší standard! Je relativně snadno pěstovatelná.

Utricularia buntingiana – Tento druh byl spatřen a sbírán pouze párkrát. Jeho velké květy jsou větší než zbytek rostliny.

Utricularia humboldtii – jeden z relativně snadno pěstovatelných druhů z této skupiny. Tento druh má dva typy listů. Vzdušné listy mají dlouhé řapíky a pádlovitý tvar a jsou dosti kožovité. Ostatní listy jsou akvatické/vodní a jsou rozděleny na několik laloků. Má největší květy a také téměř největší listy a měchýřky v celém rodu. Žije v nádržkách velkých bromélií (i když může žít i v jiném vhodném prostředí), včetně nádržek masožravých druhů rodu Brocchinia. Čas od času vytváří dlouhé prohnuté šlahouny, které slouží k vyhledávání nových míst pro život. Nádherný druh.

uhumb04.jpguhumb02.jpg

uhumb01.jpguhumb06.jpg
Utricularia humboldtii
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice

Něco, co je u tohoto druhu (a jemu příbuzných) opravdu podivuhodné je, že když dozrají semena, jsou čirá, sklovitá a uhlazená. Vypadají jako šupinky skla a vy můžete uvnitř vidět zapuštěné malé semenáčky. Když se navlhčí, semena puknou a semenáče vyrazí ven ze semene. Celý proces klíčení zabere kolem sedmi hodin. Je okouzlující to sledovat a máte potom pocit, že se díváte na to, jak se rostlina líhne a nikoliv klíčí!

uhumb07.jpguhumb08.jpg
Rychlý vývoj semene: zleva - navlhčené semeno, semenáč se pomaličku dostává ven...
uhumb09.jpguhumb10.jpg
...a ještě o kus víc, nakonec se zcela osvobodí...

Nevím, jak dlouho jsou semena životaschopná. Nedokážu si představit, že by to mělo být nějak příliš dlouho!

Utricularia jamesoniana – tato rostlinu je docela obtížné pěstovat. Částečně je problém způsoben tím, že je rostlina neobyčejně drobná, takže se ujistěte, že ji nepěstujete v živém rašeliníku, vzhledem k tomu, že ji mech brzy pohltí. Ostruha jejího květu je relativně ohromná. Je opravdovým epifytem, roste na mechem porostlých kmenech stromů.

ujame01.jpgujame05.jpgujame03.jpg
Utricularia jamesoniana
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice

Utricularia nelumbifolia – jeden z divů tohoto rodu, tento druh má štítnaté listy, které mohou dosáhnout gigantické velikosti – v průměru až 10cm. Tato rostlina žije pravděpodobně jen v nádržkách a listovém paždí bromélií (Vriesia species).

unelu01.jpg
Utricularia nelumbifolia

Utricularia nephrophylla – je jednou z rostlin pro začátečníky z této sekce. Dá se snadno pěstovat, jako tropické druhy a v takovýchto podmínkách se jí bude dobře dařit. Její malé a drobné, jako ledvina tvarované listy jsou opravdu roztomilé.

Utricularia quelchii – tento nádherný druh sdílí s U. campbelliana a U. menziesii jednu odlišnost, kterou jsou jejich červené květy, jediné v rodu Utricularia. Často roste listovém paždí bromélií.

Utricularia reniformis
– berte ji jako gigantickou verzi U. nephrophylla. Ve skutečnosti může být někdy složité, odlišit tyto dva druhy, pokud zrovna nekvetou. Růstově může mít tento druh listy daleko větší. U tohoto druhu byly ustanoveny dva kultivary - U. reniformis 'Big Sister', relativně snadno pěstovatelná rostlina s velkými listy a U. reniformis 'Enfant Terrible' pro menší verzi, která vytváří jak malé, tak středně veliké listy.

Utricularia quelchii × praetermissa 'Jitka' – pěkný kříženec s opravdu krásnými květy, které mají odstíny růžové, oranžové a žluté. (Tuto rostlinu vyšlechtil RNDr. Studnička z liberecké botanické zahrady, pozn. překl.)


Page citations: Rice, B.A. 2006a; Taylor, P. 1989; personal observations.

Revised: March 2008
©Barry Rice, 2005

T: Radek Kastner

Aktualizováno ( [28.06.2009] )
 
< Předch.   Další >