Harvey a Perth (1. část)
[16.04.2009]

Barry Rice


Toto je poslední z pěti reportáží ze září 2007, kdy jsem se svou manželkou (Beth) vyrazili do Austrálie. Tato část začíná následující ráno potom, kde předchozí část skončila a popisuje náš poslední den s Phillem Mannem a také den strávený na periférii Perthu s Allenem Lowriem.

Náš poslední den v Harvey začal zamračeným ránem, takže jsem využil výhody rozptýleného světla pro fotografování nádherných rostlin ve Phillově skleníku a venkovních sbírkách. Jeho exempláře kvetoucích Drosera schizandra (jako je třeba tento) byly obzvláště krásné!

Zabralo mi několik hodin, než jsem své fotografování ukončil, mezitím Phill a Beth popíjeli kávu a jedli toasty. Pobalili jsme své věci a vyrazili k první ze dvou lokalit, které jsme ten den chtěli navštívit. Mohli jsme strávit venku pouze krátký čas, protože jsme se zabývali otravnými domácími pracemi, jako například prádlem. No a také jsme se museli vrátit do Perthu.

mapau02.gif

Skalnaté úbočí:

dstol16.jpg

Na rozdíl od běžného způsobu, jakým nás Phill bez námahy, snadno a bezchybně dostal přímo před masožravé rostliny, zvolil tentokrát průzkumnou trasu mezi sítí cest a pouze sledoval, co bychom tak asi mohli spatřit. Pohybovali jsme se v zalesněných kopcích pár kilometrů od Harvey a vzhledem k silným dešťům bylo mnoho vytipovaných cest zaneseno nebezpečně vypadajícím bahnem. Phill měl představu o tom, kam by nás chtěl vzít, ale ohromné plochy temných, pohupujících se děr na cestách nás vracely vždy znovu a znovu zpátky. Plán A byl považován za málo slibný, Plán B byl odložen a Plán C selhal, když jsme najednou dokázali najít správný přístup.

Poblíž místa, které Phill prohledával, jsme uviděli přechodný proud prýštící přes boční cestu. Když jsme se šli podívat, co že to tam je, nalezli jsme na příkrém svahu Drosera stolonifera.

Zde je další pohled na tyto rostliny.

Hledání:

dstol14.jpg

Sledoval jsem vodní tok po proudu stovky metrů a užíval jsem si zpětný pohled na místo, odkud jsem přišel. V mezičase Beth a Phill prozkoumávali svah na opačné straně vodního toku.

Tyhle stromy na pozadí jsou blahovičníky (Eucalyptus marginata) a gumovníky (Eucalyptus calophylla).

Roztomilá luštěnina:

kennecocci01.jpg

Tato neobyčejně krásná rostlina vedle stezky s Drosera stolonifera je Kennedia coccinea. Ne, není masožravá, ale nebesa, je krásná. Jak jsem si všiml, má stejné barvy jako zcela nepříbuzná Lantana camara, což je řadí do malého spolku květů, které jsou zbarveny skoro stejně jako snídaňové cereálie Trix.

Více rosnatek:

dstol13.jpg

Ale vzhledem k tomu, že zde nejste určitě proto, abyste viděli luštěniny, přivedu vás tímto zpět k povzbudivému pohledu na tyto rostliny Drosera stolonifera. A pokud chcete ještě více, podívejte se také na tyhle.

Šplhal jsem po svahu, abych našel Beth, hrdě si hrající s malým přítelem čolkem. Poblíž rostlo několik rostlin Drosera rosulata, byly pěkně ošklivé a poničené deštěm. Vyskytovaly se zde také další masožravé rostliny, včetně důvěrně známých druhů šplhavých rosnatek, ale žádné mne nedonutily, abych je vyfotografoval.

Po pár okamžicích věnování sledování ptáků jsme navštívili naši další lokalitu, pouhých 1.5 km stranou vzdušnou čarou, ale mnohem dále při našem strastiplném putování.

Důvěrně známá rostlina:

drosu12.jpg

Dosáhli jsme stezky v řídce zalesněné buši, kterou Phill celou dobu hledal. Křižovali jsme úbočí pěšky, hledajíc cokoliv, co by mohlo růst pod gumovníky a blahovičníky, ale moc jsme toho nenalezli.

Přibližně po deseti minutách konečně Phill prozradil, že jeho cílem byla Drosera marchantii. Pátral jsem ve své paměti po detailech tohoto druhu a došel k nepoužitelnému a poněkud špatnému profilu této šplhavé rosnatky. Myslím, že jsem si spíše vybavoval informace o Drosera macrantha, které můj mozek uložil přibližně 3 neurony od informací o Drosera marchantii.

Nebyl jsem vůbec zahlcen vzrušením z hledání rostliny, která byla pravděpodobně jen nepatrně odlišná od Drosera macrantha, kterou jsme již dříve viděli, takže bylo obzvláště pro mě jednoduché, aby mne zaujaly tyto rostliny Drosera rosulata. Vypadaly velice pěkně – určitě lépe než co jsem očekával od neexistující Drosera marchantii.

(Chtěl bych zde vypíchnout, že můj poněkud znuděný postoj při hledání nové rosnatky opravdu ukazuje, jak jsem se stal během naší australské cesty zhýčkaný!)

Žlaznatá:

drosu11.jpg

Tato fotografie Drosera rosulata by měla uspokojit všechny ty, kdo si neustále stěžují na to, že tyto rostliny nevypadají nikdy příliš poseté žlázami.

Beth oznámila, že našla tu nepolapitelnou Drosera marchantii a Phill potvrdil, že ho skutečně předběhla, takže jsem se rozhodl, že se také podívám.

Ooohhhh....

dmarc01.jpg

Oh, chvilku počkejte. Tak tohle není to, o čem jsem přemýšlel! Oh, marchantii... macrantha...dvě naprosto odlišné věci! Můj mozek se sám restartoval a vrátil se na správnou cestu.

Je to velmi zajímavá, vzpřímená rosnatka s okrouhlými, štítnatými listy. Jsou vytvářeny téměř v prstencích, spirálách tak, jak jsme zatím u žádného jiného druhu neviděli. Je to rozhodně nejznamenitější rostlina! Jen tak mimochodem, tohle je Drosera marchantii subsp. marchantii.

Beth vyjadřovala hlasitě své potěšení nad tím, že tuto rostlinu nalezla dříve než Phill a Phill se vší grácií dával najevo, že byl předstihnut touto „yank Sheila“ (pokud jsem tedy dobře napsal toto australské vyjádření).

Dobrý pohled:

dmarc02.jpg

Tady můžete vidět, jakým způsobem jsou štítnaté listy přichyceny směrem ven a dolů, jako průmyslová svítidla na velké světelné věži na sportovním stadionu nebo na stavbě. Je to opravdu elegantní rostlina.

Růžice:

deryt18.jpg

Mezitím Phill opětovně získal svůj klid, poté, co byl vykolejen tím, že nám nebyl schopen předložit předchozí rostlinu na „stříbrném podnose“, jako bylo jeho zvykem. Ze svahu nám oznámil, že nalezl Drosera erythrorhiza subsp. collina! Tento zajímavý poddruh je charakterizován tím, že má rozmanitý tvar listů na jediné rostlině, místo jednotného tvaru, který byste mohli očekávat u D. erythrorhiza subsp. erythrorhiza.

Tady je další exemplář s podobným vybarvením. Je zajímavé, na jak rozsáhlém povrchu listů se vyskytují žlázy ve srovnání s jejich rozložením u D. erythrorhiza subsp. squamosa.

Elipsy:

deryt14.jpg

Tohle je zajímavé. Podívejte se, jak dlouhé a elipsovité jsou listy této rostliny.

Ve srovnání s listy této rostliny, které jsou více vejčité.

Ten velký dřevitý objekt u spodní strany snímku je semeník gumovníku. (Eucalyptus calophylla, pamatujete?)

Barvy:

deryt20.jpg

Předtím, než se zblázníte, když se snažíte udělat cokoliv, abyste nalezli někoho, kdo vám může opatřit Drosera erythrorhiza subsp. collina "salmon leaves" (listy v barvě lososové) nebo "pink and orange leaves," (listy růžové a oranžové), uvolněte se. Jsem si zcela jist, že tyto rostliny jsou normálně zelené a je to pouze tak, že jak se u rostliny blíží dormance, listy začínají měnit barvu proto, že jsou produkty fotosyntézy přesunovány do vytvářejících se hlíz.

Poškození:

deryt17.jpg

Často můžete vidět pouze fotografie perfektních a roztomilých rostlin. Pravda je ovšem taková, že naprostá většina rostlin má nějaké nedostatky.

Cože?!!!

Ano, je to pravda.

Vybral jsem tuto rostlinu, protože trpěla velkou měrou poškození a pomaličku odcházela ze života v tomto velkém, širém světě. Zajímalo by mne, co že to zbaštilo její listy? Připomíná mi to poškození rostliny Drosera rosulata, které jsem viděl o několik dní dříve. Že by byl v obou případech odpovědný stejný škůdce? O pár dní později mi Allen Lowrie řekl, že tento druh poškození je způsoben larvami běláska zelného, nepůvodního druhu motýla.

Mezi a mírně dole pod rosnatkou a semeníkem gumovníku je rozkládající se flák klokaního trusu. Takovýchto dárečků tady bylo mnoho.



T: Radek Kastner
Aktualizováno ( [24.04.2009] )
 
< Předch.   Další >