CCPS arrow Encyklopedie světa MR arrow FAQ - Barry Rice arrow Kde rostou masožravky? arrow Floridský výběžek, 2008 (část 1.)
Floridský výběžek, 2008 (část 1.)
[16.01.2009]

Barry Rice


Zpráva z exkurze: Floridský výběžek v roce 2008

O: Na jaře roku 2008 jsem vyrazil strávit svůj čas s několika místními odborníky při zkoumání severní části tohoto státu, zvláště potom Apalachicola National Forest. Zvláště vzrušující stránkou putování byl den navíc strávený pátráním dále na západ po famózní „červené“ Drosera filiformis.

Podívejte se na věci, které jsme shlédli během této zajímavé cesty!

mapus17.gif

Putování:

Na počátku března 2008, jsem uskutečnil několikadenní putování po severu Floridy. Nebylo tolik času zvládnout vše, a proto jsem si pro sebe udělal pečlivou pořadí důležitosti a vše naplánoval.

Vytvořil jsem si následující nákupní seznam rostlin, které jsem doufal že uvidím a z nichž jsem prozatím neměl příležitost žádnou vidět ve volné přírodě:
Pinguicula ionantha
Pinguicula primuliflora
Utricularia floridana
Sarracenia rubra subsp. gulfensis.

Ale vyřadil bych každý z těchto uvedených cílů a nejvíce jsem doufal v nalezení populací „červených“ Drosera filiformis. Na severu Floridy je Drosera filiformis běžná, jako velká nazelenalá rostlina zvaná Drosera filiformis var. tracyi. Ale podivné "červené" rostliny se zdají být odloučenou populací Drosera filiformis var. filiformis, rostliny Atlantického pobřeží. Výskyt těchto červených rostlin na Floridě je opravdovým mystériem! Jsou uměle vysazené? Je to satelitní populace? Nebo tyto rostliny reprezentují místní a unikátní varietu?

Kontaktoval jsem pár Floriďanů, které jsem znal a řekl jsem jim o mé plánované cestě. Byl jsem potěšen, když tři z nich byli schopni přeplánovat svoje termíny a strávit svůj čas se mnou. To sice zkomplikovalo cestovní logistiku, ale mít k dispozici několik zkušených párů očí navíc a regionální znalost zvýšila šance nalézt rostliny během této nepříliš příznivé části růstové sezóny.

Alkohol a kouření:

habfl04.jpg

Moje cesta začala mojí jízdou v levném autě z půjčovny přes Osceola National Forest, s pivem, vínem a dalším alkoholem v mém kufru, to vše bratru za 250$.

Jen abyste věděli, byl jsem na Floridě účastníkem vícedenního vědeckého setkání s mnoha kolegy a byl jsem pověřen nákupem alkoholických nápojů. Jel jsem opravdu opatrně, vzhledem k tomu, že jsem předvídal složitou komunikaci, ve kterou by případně vyústilo mé zastavené floridskou policií ve chvíli, kdy by se podívali do kufru mého auta.

Bílé pásky na stromech naznačovaly prostor hnízdiště datla (Picoides borealis), ptáka zařazeného na federální seznam ohrožených druhů sestavovaný US Fish and Wildlife Service. Tento prostor nyní zaujímá přibližně 1% původně předpokládaného rozsahu hnízdiště.

Viděl jsem několik požárníků a oblečených v Nomexu (ohnivzdorný materiál) a kráčejících do zakouřeného lesa. Jeden z nich byl biolog lesní zprávy a vzhledem k tomu, že byl požár téměř potlačen a já byl instruován a sám účasten již dříve u řízeného vypalování, nechal mne potulovat se kolem požární jednotky.

Není kouře...:

habfl11.jpg

Vzhledem k tomu, že jsem u mnoha řízených požárů asistoval, byli to vždy požáry pouze v plně travnatém terénu (model 1), takže bylo celkem ¨skvělé vidět požár v lese, i když tento požár byl téměř nic ve srovnání s těmi, se kterými běžně musí floridské hasičské jednotky bojovat.

Strávil jsem 20 minut sledováním, jak se oheň plazí po lesním podloží.

Vyčištěno:

habfl14.jpg

Oheň si opravdu na této ploše a kmenech stromů zakuchtil! Tady je bližší pohled a tady ještě bližší !

Tahle zkoumání byla však jen pouhou předehrou k mému hledání masožravých rostlin na Floridě. Mým plánem bylo, po vědeckém setkání, zamířit na západ do Tallahassee. Tady jsem se chtěl setkat s Jimem Millerem (který v Tallahassee žije) a Bobem McMorrisem (který za námi měl dorazit z jihu). Tihle dva hoši jsou nadšenci do masožravek ještě ze staré školy a prozkoumávají jihovýchodní státy již mnoho let.. Chtěli jsme tedy strávit pár dní v Apalachicola National Forest hledáním lokalit masožravých rostlin.

Byl jsem již v Apalachicola dříve, ale těšil jsem se na to, že ho budu moci navštívit znovu s těmito dvěma experty.

Vzplaň!

habfl20.jpg

Oheň se příležitostně znovu rozhoříval a výška plamenů narůstala do výšky až ca 6 metrů! Jejich praskání přecházelo do burácení. Pouze jsem si představoval, jak musí znít opravdový velký a divoký požár!

Na rozdíl od biblického protějšku, křoviny v Osceole byly ohněm zcela stráveny.

Očekával jsem také, že se setkám s Brianem Barnesem, dalším pěstitelem masožravých rostlin, který se kolem pohyboval již mnoho let, ale o kterém jsem toho zase až tolik nevěděl. Brian cestoval z jižní Floridy a také měl velkou zásluhu na odborném zařazení oblastí do mého itineráře.

Ocean Pond:

taxoddisti01.jpg

Minul jsem požár a pokračoval k Ocean Pond, viditelným za tímto holým cypřišem (Taxodium distichum). Doufal jsem, že naleznu v jeho čisté vodě vodní Utricularia floridana, ale bohužel se mi to nepodařilo. Stále žádné masožravky!

Plánem pro nás čtyři bylo, vydat se několik hodina na západ od Tallahassee a podívat se po červených rostlinách D. filiformis ve Washington County. Během předchozích několika měsíců jsem kontaktoval mnoho botaniků a nadšenců a získal jsem tak poznatky o pěti různých lokalitách/populacích, všechny v okruhu přibližně 15 km, všechny na průsacích a vlhkých hranicích krasových jezírek.

Můry:

var0076.jpg

Nechal jsem Ocean Pond za sebou a zamířil na místo setkání. Zastavil jsem, abych podél cesty shlédl populaci Sarracenia minor, které bylo přeměněno na strniště. Bylo to extrémně žalostné – nebyly tam žádné kompletní láčky, ale minimálně jsem nakonec mohl prohlásit, že jsem konečně viděl nějaké masožravé rostliny!

Není tato růžová javorová můra (Dryocampa rubicunda) nádherná? Ostatní vědci i já, zahlédli tuto můru poblíž světla našeho hotelového pokoje během noci našeho setkání. Samozřejmě že jsme její barevnost přičítali množství alkoholu, který jsem přivezl sebou, ale fotoaparát nelže! (Nebo se také rozostřil!)

A tady je další zajímavý noční lepidopteran, tesařská můra (Prionoxystus robiniae).

Mizerný výhled:

habfl01.jpg

Přeskočme teď několik dní, na dobu, kdy už byly moje profesionální zájmy naplněny. Měl jsem půl dne na to, abych absolvoval krátký přejezd do Tallahassee, takže s pár hodinami času, které jsem měl plně ve svých rukou, jsem se rozhodl zvolit vlnící se, línou cestu přes málo známé regiony Floridy.

Řízení bylo pohodové a malebné, ale vesnice, které jsem projížděl byly extrémně chudé, pouze s pár možnostmi a množstvím polorozpadlých domů a zavřených obchodů. Hlavní ekonomika zde byla založena na přeměně biologicky bohatých bažin a mokřadů na monotónní a depresivní „papírové“ plantáže, jaké můžete vidět na fotografii.

Poté, co se krajina vyčistí, je prostředí osázeno borovicovými monokulturami – vidíte ještě zbytky cypřišového mokřadu v pozadí? Jen se podívejte. Tuto praxi je snadné odsoudit, ale je daleko těžší nalézt a navrhnout alternativní ekonomický model.

Tento večer jsem strávil v mém levném motelu v Tallahassee a povečeřel s Jimem Millerem. Jim je skvělý (co se světa masožravých rostlin týká) videoreportér, který natáčí masožravé rostliny v divočině USA již mnoho desítek let.

Jen tak mimochodem, nemůžu si naprosto stěžovat na chuť mexické večeře, kterou mne Jim pohostil. Ale vypadá to, že v  Tallahassee naprosto neví, co je ve skutečnosti zač chiles rellenos.

Naše první lokalita:

habfl22.jpg

Následující ráno jsme se setkali s Bobem McMorrisem. My tři jsme skočili do dvou aut vyrazili na západ. Jim jel se mnou a jeho koulel očima ve chvíli, když spatřil enormní, jasně červenou skvrnu, rozprostřenou na koberci na podlaze vozu. Nešetrně utrousil, že jde určitě o stopu O. J. Simpsona.

Tahle skvrna vznikla o několik dní dříve, když se protrhla láhev s červeným obsahem a způsobila na béžovém povrchu tuto pohromu. Pokrývala polovinu plochy koberce na straně spolujezdce a vypadala „opravdu“ podezřele. Byl jsem si jist, že dostanu parádní účet za velký úklid mého vozu od společnosti, která vozidla pronajímá, takže jsem strávil jeden večer neefektivní zkouškou skvrny se zbavit a to za pomoci limitovaných zdrojů, které byly dostupné v mém hotelovém pokoji. Představte si, jak asi působilo moje počínání na ostatní hotelové hosty, když viděli, jak se snažím houbou odstranit jasně červenou skvrnu ze svého auta....

Ale zpátky k našemu povídání. Pár hodin západně od Tallahassee jsme dorazili k tomuto malému krasovému jezírku. (Krasové jezírko vzniká působením erozivní činnosti ve vápencovém podloží) To byla jedna z údajných lokalit červených Drosera filiformis. Jak jsme tak kráčeli kolem, Bob zakřičel, že našel Drosera capillaris a krátce poté zařval: "filiformis"!

Drosera filiformis!

dfili02.jpg

Právě ve chvíli, kdy Bob oznámil svůj objev, dorazil na scénu Brian Barnes. Všichni jsme zamířili na západní průsaky, které Bob nalezl. Jo, jasan - Drosera filiformis rostoucí v křemičitém písku, teprve zcela nedávno se objevující ze svého dormantního pupenu.

Rostliny byly zcela jasně menší, než Drosera filiformis var. tracyi. Vypadaly v mých očích daleko více jako Drosera filiformis var. filiformis z oblastí New Jersey, které mohou být velmi červené, a nikoliv jako rostliny z Karolín, které vypadají daleko bledší… Ale...musím zde vypíchnout, že mé pozorování rostlin z atlantického pobřeží je poněkud epizodní a zcela jistě není vyčerpávající.

Prostě červené:

dfili21.jpg

Tyto rostliny mají výjimečně červené vzezření a to i přesto, že jsou téměř ještě v pupenech.

Bylo zde mnoho uschlých květních stvolů, ale v místech, kde rostliny rostly bylo vidět, že vytvářejí výrazné a sugestivní shluky vznikající vegetativním rozmnožováním.

Mimo Drosera capillaris a uschlých květenství Utricularia juncea (které mne inspirovaly k tomu, abych hledal nějaké drobounké lístečky a měchýřky v blízkých polštářích rašeliníku), zde nebyly patrné žádné další masožravé rostliny. Strávil jsem nějaký čas brouzdáním se v jezírku samotném, v marné snaze nalézt Utricularia floridana, ale úspěšný jsem nebyl.

Spokojený s naším průzkumem jsme se přeskupili a pokračovali na další lokalitu – velký a roztažený komplex jezer, což bylo jedno z původních míst nálezu červených Drosera filiformis.


Floridský výběžek, 2008 (část 2.)

Floridský výběžek, 2008 (část 3.)


Page citations: Personal observations.

Revised: April 2008
©Barry Rice, 2005

T: Radek Kastner

Aktualizováno ( [18.01.2009] )
 
< Předch.   Další >