Nádržkovité bromélie
[01.12.2008]

Stewart McPherson


 tank_bromeliads_1.jpg
Brocchinia hechtioides - nádherná nádržkovitá bromélie z Venezuely
Foto©Stewart McPherson

Ze 2400 druhů bromélií rozšířených po celém světě je nejméně 400 druhů nádržkovitých. Nádržkovité bromélie se vyznačují tím, že vytváří listy, které jsou uspořádány jako vodotěsná růžice adaptovaná na sběr a uchovávání dešťové vody a organického odpadu k zajištění zdroje vody a živin. Ve většině případů mají listy nádržkovitých bromélií duté úžlabí listů, ve kterých se shromažďuje voda, ale u několika druhů jsou listy těsně uspořádány a tvoří trubku, a voda se sbírá pouze uprostřed růžice.

 tank_bromeliads_2.jpg 
Anatomie nádržkovité bromélie
(Listy pokryté voskem; sladký nektar; jasná barva; listy pokryté voskem; vodní hladina; vznikající květ; voda; nashromážděná kořist)
©Stewart McPherson


Toto uspořádání listů umožňuje dešťové vodě být efektivně sbírána a uchovávána do té míry, že největší druhy bromélií mohou uchovávat i několik litrů vody, když prší. Toto je pro bromélie výhodné, protože všechny druhy se vyskytují v tropických a subtropických šířkách amerického kontinentu. Přestože tyto rostliny ve svém přirozeném prostředí obdrží velké množství srážek po většinu roku, tropické sluneční světlo je intenzivní a často nepřetržité, několik hodin denně a může způsobit vysokou rychlost vypařování a mizení vody. Nádržkovité bromélie, s jejich permanentním zdrojem uchovávané vody jsou díky tomu méně náchylné k vysychání, obzvláště během „suchých období“, nebo období, kdy neprší, během nichž mohou obyčejné bromélie zemřít.
 
Uchovávání dešťové vody v nádržkách bromélií s sebou také nese výhodu, že se přirozeně akumulují živiny. Padající listy, odpad produkovaný ptáky a létajícím hmyzem a obecně prach a další organické částice padají neustále dolů a hromadí se v nádržkách bromélií. Rozpuštěn v dešťové vodě, která se v nádržkách také hromadí, akumulovaný organický materiál se rozpadá a přirozeně uvolňuje nezbytné živiny a minerální látky do vody v nádržkách. Protože listy všech nádržkovitých bromélií jsou vystlány modifikovanými chloupky zvanými trichomy, které umožňují absorpci vody a živin přímo listy rostlin, nádržkovité bromélie mohou přímo použít organický materiál, který sbírají. Toto je obzvlášť důležité, protože většina nádržkovitých bromélií roste epifytně na větvích stromů, nezávisle na živinách v substrátu na zemi. Tato schopnost nádržkovitých bromélií získávat živiny z odpadu, který se akumuluje v jejich vodních rezervoárech umožňuje těmto rostlinám růst bujně a nezávisle na jejich okolí a následkem toho jsou nádržkovité bromélie často nejpočetnější a nejhojnější v nejnehostinnějším prostředí, kde může přežít jen málo rostlin bez podobných adaptací.

  tank_bromeliads_3.jpg
Brocchinia reducta rostoucí na holé skále
Foto©Stewart McPherson  

Schopnost nádržkovitých bromélií sbírat živiny se neomezuje na pouhou akumulaci odpadu v nádržkách. Mnoho nádržkovitých bromélií si vyvinulo komplex partnerství a vztahů s různými druhy živočichů, obzvláště obojživelníků a členovců. Široké spektrum žab a hmyzu klade vajíčka do listových nádržek těchto rostlin. Každá nádržka v rámci růžice může proto fungovat jako miniaturní komunita mikrobů, bakterií a prvoků, kteří jsou potravou pro řadu drobounkých korýšů, kteří jsou vlastně potravou pro larvy hmyzu (obzvláště larvy komárů), které slouží jako potrava pro larvy žab a larvy velkých členovců, jako jsou mladé vážky. To, že zachycená voda slouží jako školka pro velké množství živočichů přináší další přínos živin když jsou kladena vajíčka a v případě některých žab, kdy je potrava aktivně přinášena k nakrmení pulců. Delikátní rovnováha a skupina závislých živočišných druhů – takzvaná „infauna“ – se může mezi jednotlivými druhy nádržkovitých bromélií dramaticky lišit, ale často je pozoruhodně komplexní a dynamická. Hojnost života ve vodní nádržce přináší broméliím výhodu, protože fauna pomáhá rozložit organické zbytky (jako listový odpad) a uvolňuje tak do vody živiny, které potom rostlina může absorbovat.
 
V některých případech se i rostliny vyvinuly tak, aby mohly využít štědrých zdrojů živin v nádržkách bromélií. V jižní Americe se masožravá rostlina, pojmenovaná Utricularia humboldtii, specializovala k životu téměř výhradně ve vodě vyplňující nádržky velkých bromélií Brocchinia tatei.

 tank_bromeliads_4.jpg
 
Utricularia humboldtii (s fialovým květem), která roste a loví uvnitř listů rostliny Brocchinia tatei
Foto©Stewart McPherson

Utricularia humboldtii lapá kořist použitím 3-7mm dlouhých, dutých měchýřků, které jsou řídce vytvořeny podél rostlinného vláknitého stonku. Každý měchýřek má malá sklápěcí dvířka, která jsou lemována drobnými citlivými chlupy. Žlázy uvnitř měchýřků vypuzují vodu a vzduch, takže vnitřní tlak je znatelně nižší, než ten venku. Když se mikroskopický organismus dotkne citlivého chlupu, malá dvířka pasti se otevřou dovnitř a vzniklým proudem je oběť smetena dovnitř. Když je kořist jednou chycena, dvířka se rychle zavřou a uvězněná oběť brzy zahyne a enzymy vyloučené žlázami uvnitř měchýřku rychle stráví měkké zbytky těla oběti a výsledné živiny jsou absorbovány stěnami měchýřku. Tímto propracovaným lapacím procesem lapá Utricularia humboldtii mikroskopickou kořist v nádržkách rostlin Brocchinia tatei a neustále roste tak, že vytváří výhonky, jimiž hledá další nádržky.
 
I přes přítomnost rostlin, jako je Utricularia humboldtii je množství živin, které může nádržková bromélie získat z vody, velmi významné, a rostliny mohou být v určitých lokalitách extrémně úspěšné. Výsledkem je, že se nádržkovité bromélie vyvinuly jak pro život terestriální (na zemi), tak epifytický (na větvích stromů) a v některých případech pokrývají krajinu a vzkvétají v lokalitách, kde běžné rostlinné druhy nemohou přežít. V mnoha  případech mohou být nádržkovité bromélie (obzvláště rod Brocchinia) nalezeny, jak rostou přímo na holé skále, kde se nenalézá žádný substrát.

tank_bromeliads_5.jpg 
 
Mlžný les rostlin Brocchinia tatei
Foto©Stewart McPherson  

Přesná struktura a tvar nádržkovitých bromélií se mění mezi rody a druhy, ale nejběžnější je rozsáhlá listová růžice, protože takováto stavba umožňuje nejúčelnější sběr organických zbytků a dešťové vody. Možná ze stejných důvodů mohou nádržkovité bromélie dosáhnout fascinujících velikostí, některé druhy rodu Brocchinia vytváří nápadné listy, které přesahují jeden metr délky (takže listová růžice může přesáhnout průměr dva metry) a u některých druhů rostou listy na vrcholku dřevitého „kmene“, který může být vysoký i 1m a více.
 
Zatímco většina druhů nádržkovitých bromélií vytváří listy, které jsou žluté nebo zelené, některé obzvláště žádané druhy a uměle vytváření kříženci a kultivary produkují nápadně červené, nachové nebo vzorované listy. Častá jasná barva nádržkovitých bromélií je činí velmi žádanými a nádhernými rostlinami pro pěstování a ve většině případů jsou nádržkovité bromélie snadné na pěstování, pokud je jejich nádržka udržována plná vody. 
Úplné informace o pěstování nádržkovitých bromélií a zahradnictvích, kde je lze získat je k mání na stránkách Brocchinia Society International, viz http://bsi.org/ .

T: Pavla Vacková
Aktualizováno ( [01.12.2008] )
 
< Předch.   Další >