Hledání

Vstup pro členy






Zapomenuté heslo
CCPS
Dionaea
[02.10.2008]

Dionaea SOL. EX J. ELLIS (1768) - Mucholapka


K rodu Dionaea (mucholapka), která patří do čeledi rosnatkovitých (Droseraceae), se řadí jen tento jeden druh, Dionaea muscipula.

OBECNÉ INFORMACE
Rostlinu objevili již praobyvatelé Ameriky. Angličan J. Ellis rostlinu popsal v roce 1768.
Jméno pochází z řecké mytologie: Dioné je řecká bohyně a matka Afrodity (řím. = Venuše) a muscipula znamená vlastně past na myši, ale překládá se jako mucholapka (pozn. překl.: etymologický rozbor jména vychází z německého "Venusfliegenfalle", v češtině se samozřejmě jedná o mucholapku podivnou).

ROZŠÍŘENÍ
Mucholapku lze nalézt výhradně v jedné přísně ohraničené oblasti v severoamerických státech Severní a Jižní Karolíny. Tam roste ve vlhkých savanách na písčitých půdách chudých na živiny. Léta tam bývají velmi teplá, s teplotami přes 40 °C, a zimy jsou oproti tomu vskutku chladné (částečně až k –10 °C). Rostliny rostou většinou na stanovištích, kde jsou vystaveny přímému slunečnímu svitu.

CHARAKTERISTICKÉ RYSY
Vytrvalé rostliny dosahují průměr od 10 do 15 cm. Na zimu se vytvoří cibulovitý podzemní orgán, pomocí kterého rostliny přečkávají chladná období. Zelený rozšířený řapík nese na svém konci listovou čepel přeformovanou na lapací orgán, který připomíná čelisťovou past. Čepel listu je rozdělena na dvě křídla, okraje těchto nahoru směřujících křídel lemují četné zuby, které se při sklapnutí pasti střídavě propletou. Na vnitřní straně pasti se nacházejí tři symetricky řazené citlivé chlupy a také spousta žláz vylučujících nektar a trávicí šťávy.

LAPACÍ MECHANISMUS
Kořist je přilákána jednak nektarem, který se nachází na vnitřní straně pasti, ale také odrazem světla z povrchu pasti. Jakmile se hmyz dotkne citlivých chlupů více než jednou, past se bleskurychle sevře. Aktivované trávicí žlázy naplní vnitřek pasti tekutinou a rozloží měkké části oběti. Doba trávicího procesu záleží na velikosti kořisti, 5–35 dnů. Uvolňované živiny udržují past stále uzavřenou. Po té, co se past opět otevře, nereaguje několik dnů na podráždění, aby se nestrávené zbytky mohly pomocí větru nebo deště z pasti uvolnit.

KVĚT
Květy se objevují zpravidla na jaře nebo počátkem léta. Stvol nesoucí květy nemá žádné listy, dosahuje až 30 cm délky, a nese jen několik, přibl. 1 cm velkých květů.

PĚSTOVÁNÍ
Rostliny vyhledávají plně osluněné stanoviště s letními teplotami od 25 do 35 °C. Přezimování probíhá nejlépe při teplotách mezi 2 až 10 °C, přičemž rostliny snáší i mírné mrazíky. Půdu je nutno udržovat stále rovnoměrně vlhkou. Vhodný substrát představuje směs rašeliny a písku ale také rašeliník.
Rozmnožování se provádí výsevem nebo vegetativní metodou listovými řízky.


Literatura:

Barthlott, W., Porembski, S., Seine, R., Theisen, I. (2004): Karnivoren – Biologie und Kultur Fleischfressender Pflanzen. Verlag Eugen Ulmer.
D'Amato, P. (1998): The Savage Garden – Cultivating Carnivorous Plants.
Labat, J. J. (2003): Fleisch fressende Pflanzen – Auswählen und Pflegen. Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart.
Slack, A. (1979): Carnivorous Plants. Reed, London.


© Markus Welge | Poslední aktualizace: 16.09.2007

T: Josef Molnár

Aktualizováno ( [03.04.2009] )