O rašeliníku (Sphagnum)
[26.06.2008]

O: Jak jsem před chvílí popsal, Sphagnum je velký mech z mokřin, s pozoruhodnými schopnostmi absorbování a zadržení vody.


Z pěstitelského hlediska je podobný své částečně rozložené formě, která se nazývá rašelina, ale je daleko vzdušnější a lépe odvádí vodu. Tyto atributy získal proto, že neobsahuje převahu jemných částeček, které má rašelina. (Takovéto částečky mohou narušovat pohyb vody a vzduchu) Sphagnum je skvěle rostoucí médium pro mnoho masožravých rostlin.

Sphagnum může být použit jedním ze tří způsobů. Zaprvé existuje živý rašeliník. Pokud se zoufale snažíte nějaký získat, buďte trpěliví. Protože pokud pěstujete své masožravé rostliny správně, může se eventuálně objevit v jednom z vašich květináčů, pravděpodobně pocházející z drobných a nepovšimnutých vegetativně-rozmnožovacích částí. Bude růst pomalu, ale jistě a během roku je nepravděpodobné, že by vám nezačal přerůstat květináč. Živý rašeliník je mým upřednostňovaným pěstebním médiem pro rozmnožování rosnatek a mucholapek listovými řízky.


sphagsp___02.jpgsphagsp___03.jpgsphagsp___01.jpg
Živý rašeliník - Sphagnum
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice 
Když nejsou vaše pěstební podmínky dostatečně vhodné, nebudete navštíveni velkým bohem spontánně vyrostlého rašeliníku. V takovém případě to není pro vás správný čas k tomu, abyste si živý rašeliník zakoupili, protože vám rychle uhyne. Pokud chcete živý rašeliník, musíte mít dobré pěstitelské prostředí.


Živý rašeliník Sphagnum je velmi těžké získat ve velkém množství. Příležitostně jsem ho viděl prodávat, ale myslím si, že tyto pěstírny ho pravděpodobně sbírají v přírodě. Pokud se rozhodnete koupit živý rašeliník, napřed se ujistěte, že váš dodavatel má povolení pro jeho sběr. Když vám řeknou, že ho mají, budete jim věřit? V hloubi vaší duše jim budete opravdu věřit?

Pokud žijete poblíž rašeliniště, není vhodné sklízet rašeliník ve velkém množství. K čertu, ono to pravděpodobně není legální ani ve chvíli, kdy tento pozemek vlastníte. Pokud musíte a je to legální, vezměte sebou maximálně několik výhonků, protože pokud bude ve vaší sbírce žít, bude se ochotně rozrůstat. Popřípadě si sežeňte povolení od majitele pozemku. (v ČR by neměl být zásadní problém se sběrem rašeliníku v místech, která nepatří mezi chráněná – rezervace, chráněné oblasti atd., přesto dbejte na to, aby nedocházelo k ničení populací a k drancování velkých rozměrů! pozn. překl.)

Druhou formou rašeliníku,používanou při pěstování, je tzv. dlouhovláknitý rašeliník (prodávaný u nás někdy jako „vláknitá rašelina“, pozn. překl.). Je to prostě mech, který je mrtvý a usušený. Dlouhovláknitý rašeliník začne mnohdy znovu růst ve chvíli, kdy je znovu navlhčen. Zdá se, že sterilizovaný mechový výrobek není ve skutečnosti sterilizován. Pěstitelské použití dlouhovláknitého rašeliníku jsou podobné jako u toho živého. Vlhčete ho podobně, jako bysto to dělali u rašeliny.


hort028.jpg
Jednotlivé produkty z rašeliníku 
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice 
No a nakonec je tady také mletý rašeliník. Je to prostě dlouhovláknitý rašeliník, který byl pouze rozlámán na jednotlivé jakoby jehlovité části, které tvoří vlastní výhonky rašeliníku. Vrchní vrstva vysoká ca 1 cm a tvořená z mletého rašeliníku, položená na pěstebním substrátu rašelina/písek je skvělá pro klíčení mnoha druhů semen masožravých rostlin. Vlhčete mletý rašeliník stejným způsobem, jako navlhčujete rašelinu.


Nalezení zdrojů pro dlouhovláknitý rašeliník může být složité. Téměř všechny pěstírny si myslí, že mají rašeliník, ale to, co doopravdy mají, je buď rašelina nebo ještě hůře, materiál ze zeleného nebo listového mechu. Tyto výrobky jsou odpadem a nejsou pravděpodobně rašeliníkem, navzdory tomu, co si dobře smýšlející personál pěstíren myslí. Velké pěstírny by ho mít měly (vím, že rozhodně California Carnivores ho má), takže to zvažte. (ha ha ha, pozn. překl.)

Jak jsem se zmínil na jiném místě, rašeliník není sklízen v Severní Americe a v Evropě obhajitelným způsobem (not being harvested in North America or Europe in a sustainable way). To není dobré. Během minulého desetiletí, jsem pozoroval neustálé snižování kvality prodávaných žoků s rašelinou a rašeliníkem. Více a více listového odpadu, klacíků a dalšího znečištění je zaklíněno v těchto baleních. Vypadá to, že tito průmysloví sklízeči opravdu do mrtě vyberou jejich rašeliniště a zkouší získat každý poslední kousek, kterého jsou schopni dosáhnout. Vzhledem k tomu, že kvalita místního rašeliníku klesá, lidé nyní kupují rašeliník z Nového Zélandu nebo Tasmánie. Neznám jejich sklízecí metody. Předpokládám ty nejhorší. (I když jeden z čtenářů FAQ tvrdí, že na Novém Zélandu je těžen udržitelným způsobem).


spurp06.jpg
Sarracenia purpurea
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice 
Pamatuji si na depresivní den, když jsem od větviček a listů čistil svou novou zásilku severoamerického rašeliníku a vytahoval jsem mrtvé a usušené rostliny Sarracenia purpurea. Teprve potom jsem se začal shánět po alternativách rašeliníku. V mnoha situacích funguje směs rašelina/písek v poměru 1:1 stejně dobře jako rašeliník. Nejraději bych to celé dělal i bez použití rašeliny, ale doposud jsem nenašel dobrou náhražku.


Pokud se opravdu zajímate o mechy, dobrou botanickou referencí o rašeliníku je "A Focus on Peatlands and Peat Mosses" od Cruma & Planiseka.

Varování: když manipulujete se sušeným rašeliníkem, používejte masku a rukavice, vyhnete se tak riziku nakažení Sporotrichózou (Sporotrichosis).


Page citations: Crum, H. & Planisek, S. 1992; Rice, B.A. 2006a; personal observation; reader contributions.

Revised: January 2007
©Barry Rice, 2005

T: Radek Kastner

Aktualizováno ( [26.06.2008] )
 
< Předch.   Další >