CCPS arrow Encyklopedie světa MR arrow FAQ - Barry Rice arrow Úvod k FAQ arrow Sarracenia purpurea (the purple pitcher plant)
Sarracenia purpurea (the purple pitcher plant)
[10.06.2008]

O: Sarracenia purpurea se může zdát jednoduchou a primitivní špirlicí. Ale to je pouze proto, že je malá – nenechte se tím ale oklamat, je to totiž velmi komplikovaná a propracovaná rostlina.


spurp70.jpgspurp31.jpgspurp76.jpg
spurp80.jpg
Sarracenia purpurea subsp. purpurea

No a za další je jasné, že to je nejúspěšnější ze všech druhů rodu Sarracenia svým rozsáhlým výskytem, který je obrovský ve srovnání se svými protějšky. Ó ano, velmi úlisná malá rostlina.

Láčky Sarracenia purpurea jsou malé, dlouhé do 30 cm. Jsou přisedlé a mají velké obústí. Víčko láčky, na rozdíl od vzpřímených druhů špirlic, nezakrývá a nechrání otvor láčky. Místo toho je víčko vzpřímené, s párem postranních, jako uši vypadajících křídel na každé straně obústí láčky. Místo toho, aby se nazýval tento orgán víčkem, je častěji označován za kryt. Bývá často nádherně protkán žilnatinou se vzorem podobnému stromu a je pokryt tuhými chlupy, které směřují směrem k ústí láčky.


var0041.jpg
Přírodní prostředí Sarracenia purpurea
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice
Láčky rostlin rodu Sarracenia obvykle vytrvávají pouze maximálně po jediný rok, ale láčky Sarracenia purpurea přežívají v dobrém stavu a kondici i dva roky, pokud nejsou zničeny ohněm nebo opravdu výjimečně chladnými podmínkami. To může být také částí tajemství jejího úspěchu. Láčky jsou naplněny tekutinou, která obsahuje enzymy, které jsou minimálně z části a v prvním roce vytvářeny přímo rostlinou. (Navzdory tomu, co můžete porůznu číst, S. purpurea vytváří trávicí enzymy; ne každý udržuje své informace v dobrém stavu!) Trávení v láčkách probíhá s výpomocí, zvláště potom během druhého roku, symbiotických organismů, které žijí v láčkách.

Oh, co se týká symbiotických organismů, existuje mnoho zajímavých stvoření, která žijí v tekutině láčky. Nejproslulejší jsou larvy komára Wyeomyia smithii, vzhledem k tomu, že jejich larvy, slídící ve vodstvech tekutiny v láčkách, byly ukazovány jako genetický výmysl životního cyklu, aby se přizpůsobily globálním klimatickým změnám. Nenasytně masožravé larvy pakomára Metriocnemus knabi žijí také v láčkách. Tyto larvy neobtěžují larvy komára Wyeomyia smithii, ale napadají larvy ostatních komárů! Dosti zvláštní!

Květy Sarracenia purpurea jsou purpurové až červené, i když existují i zelené u bezantokyaninové formy (forma bez červeného barviva, pozn. překl.), která je popsána níže.



s_purpurea_ema.jpgpurpurea subsp.venosa.jpg
Zleva: Sarracenia purpurea (Ema Johanidesová) a S. purpurea ssp. venosa (Jana Šrámková)

Poddruhy
Nyní dávej pozor, čitateli FAQ! Pokud při čtení FAQ podřimuješ, probuď se! Potřebuji nutně tvoji pozornost, protože se dostáváme k tomu, abychom se zavrtali do komplikované oblasti – rozmanitá jména pro rostliny v rámci komplexu druhu Sarracenia purpurea. Je to ošemetné téma, takže DÁVEJTE POZOR! Říkám vám, že jsem přišel díky této rostlině o klidný spánek.

Během let byla rozdílným populacím této rostliny dána mnohá rozdílná jména. I když po mnoha analýzách bylo zjištěno a rozhodnuto, že rozdílně pojmenované populace byly velmi blízké nebo dokonce ty stejné druhy rostlin. Rozdílné názvy rostlin byly použity pouze proto, aby označily, jakým způsobem rostliny reagují na nesourodé podmínky prostředí. Do dnešního dne byly obecně odlišeny jen dva poddruhy: Sarracenia purpurea subsp. purpurea pro rostliny ze severních oblastí výskytu a Sarracenia purpurea subsp. venosa pro rostliny z oblastí jižních. Ellison upozornil na to, že Sarracenia purpurea subsp. purpurea se vyskytuje v oblastech, které byly v nedávné minulosti zaledněné, zatímco Sarracenia purpurea subsp. venosa se vyskytuje pouze v oblastech dříve nezaledněných.

Sarracenia purpurea subsp. purpurea má obrovský areál výskytu. V USA byla zaznamenána v Delaware, Marylandu, New Jersey, Pennsylvanii, New Yorku, Connecticutu, Rhode Islandu, Massachusettes, Vermontu, New Hampshire, Maine, Ohiu, Indianě, Michiganu (horní i spodní), Illinois, Wisconsinu, Iowě (ovšem zde je již pravděpodobně vyhubena) a Minnesotě. V Kanadě jsou záznamy o tom, že se vyskytuje v Albertě, Britské Columbii, na Labradoru, v Manitobě, New Brunswicku, na Newfoundlandu, v Severozápadních Teritoriích, v Nové Scotii, Ontariu, na ostrově Prince Edwarda a v Quebecu; jinými slovy, v každé provincii vyjma Saskatchewanu (informace z NatureServe.org). Vzhledem k tomu, že to je ohromné pokrytí, vyskytuje se v rámci této oblasti pouze na izolovaných místech, tudíž je to rostlina určitým způsobem raritní.


spurp47.jpgspurp41.jpg
spurp52.jpgspurp45.jpg
Sarracenia purpurea subsp. purpurea
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice
Sarracenia purpurea subsp. venosa se vyskytuje na daleko menší rozloze: New Jersey, Maryland, Delaware, Virginia (pouhých 500 rostlin zůstalo v roce 2007, většinou na jediné lokalitě (Sheridan, osobní konzultace 2007)), Severní Karolína, Jižní Karolína a Georgia (Rabun County, 1 loklaita; Tattnall County, 1, v roce 2007, stále existující lokalita - Sheridan (osobní konzultace 2007). Populace v Západní Virginii jsou nepůvodní a byly zde vysazeny z nyní již vyhlazené lokality z Highpointu v Marylandu (Sheridan, osobní konzultace 2007).

spurp81.jpgspurp07.jpg
Sarracenia purpurea subsp. venosa

spurp82.jpg
spurp83.jpgspurp12.jpg
Sarracenia purpurea subsp. venosa po požáru (vlevo) a květ
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice
V regionu, kde se jednotlivé poddruhy překrývají, se dají snadno nalézt přechodové formy a jsem se naprosto vzdal možnosti zkoušet rozlišit jednotlivé jedince z této oblasti. Prostě mě přivádějí k šílenství a každý za pecí sedící přírodovědec, který vám tvrdí, že lze tyto rostliny snadno rozlišit, by měl navštívit populace rostlin v těchto překrývajících se, matoucích oblastech (od New Jersey k Virginii). Podívejte se na příslušnou reportáž z mé cesty na tyto lokality, kterou jsem umístil do příslušné části FAQ, abyste se o těchto oblastech mohli více dozvědět. Fakt, že oba poddruhy mají překrývající se oblast výskytu, ve které se spolu kříží, neznamená, že by nemohly být udržovány jako separátní poddruhy; překrývající se oblast je relativně malá ve srovnání s celkovým výskytem.

Naštěstí jsou rozdíly mezi oběma poddruhy dosti důvěryhodné. Doporučuji používat následující znaky:
1) Venkovní povrch láčky severního poddruhu je rovný, lesklý a voskový, zatímco vnější povrch jižního poddruhu hrbolatý nebo ochlupený.
2) Víčko severního poddruhu má tendenci být menší a je stočeno tak, že se postranní „boltce“ sotva dotýkají, zatímco „boltce“ u rostlin z jihu obvykle běžně přesahují jeden druhý.
3) Severní druhy mají láčky, které jsou celkově asi 3 × delší než je šíře obústí láčky; jižní láčky nejsou tak protáhlé.
4) Květy severních rostlin jsou purpurové nebo temně rudé.

Můžete často nalézt jednotlivé rostliny, které postrádají jeden nebo více z těchto znaků; musíte identifikovat rostliny za použití několika exemplářů. Myslete na „úrovni populace“! Jen tak mimochodem, ne všichni jsou přesvědčeni o tom, že je vůbec správné používat jména poddruhů. Nedávné výzkumy střídání klimatu na kontinentu naznačují, že tyto dva poddruhy mohou být pouhým výsledkem klimatických výkyvů. Je možné že se najdou důkazy dokládající, že McDaniel (jak je popsáno níže) měl nakonec pravdu a že by tedy měly být poddruhy sjednoceny? Mezitím však minimálně jeden přírodovědec poznamenal v nepublikované on-line debatování, že severní rostliny by měly být rozděleny na pobřežní a vnitrozemskou entitu, prozatím nespecifikovaným způsobem. Mohly by takové debaty vést k přezkoumání za dohledu rozhodčích?

Variety a formy Sarracenia purpurea

Tak, podívejme se teď na věci trošku více zblízka. Zaprvé, v Blue Ridge a Appalachian Mountains (Apalačské pohoří) se vyskytují nějaké rostliny, které byly identifikovány jako Sarracenia purpurea subsp. venosa. Byly nalezeny pouze v horách Severní Karolíny (celkem asi 20 lokalit v okresech Henderson, Transylvania, Alexander, Macon, Buncombe a Iredell), Georgie (1 lokalita v okrese Rabun) a v Jižní Karolíně (1 lokalita v okrese Greenville). Mohou existovat i další lokality, ale ty možná doposud nebyly objeveny. Tyto vzácné a mizející rostliny byly pojmenovány Sarracenia purpurea subsp. venosa var. montana.


spurp88.jpgspurp66.jpgspurp55.jpg
Sarracenia purpurea subsp. venosa var. montana (vlevo); S. purpurea s rozevřenými (uprostřed) a uzavřenými víčky (vpravo)
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice
Pravděpodobně je Sarracenia purpurea subsp. venosa var. montana odlišná od nominálního poddruhu, protože okraje víčka láčky se svírají jedna k druhé. Bohužel jsem viděl tuto rostlinu na několika lokalitách a pouze jedinkrát jsem viděl tento znak důvěryhodně vyjádřen u rostlin z typové lokality této variety. Další znaky, které nebyly uvedeny v originálním popisu, ale byly oznámeny pěstiteli jsou tyto: rostliny jsou intenzivněji a jasněji vybarvené než normální varieta, nebo že vybarvení láček je omezeno na žilnatinu a nevyskytuje se ve formě červenání láček. Tato prohlášení mohou mít význam pro pár klonů držených v kultivaci, ale nikoliv pro celou populaci v přírodě. Znakem uvedeným v originálním popisu je vzhled ochlupení víčka. Ty jsou totiž pravděpodobně kratší (0.8-1.0 mm) než chlupy na víčku láček rostlin z pobřeží (1.5-3.0 mm). Příliš jsem tento znak nestudoval, ale vypadá to, že by mohl sedět. Horské rostliny by mohly být samostatnou varietou, ale nemohu říct, že bych o tom byl nějak zvlášť přesvědčen.
spurp14.jpgspurp13.jpg
Sarracenia purpurea s jasnými (vlevo) a matnými barvami (vpravo)
spurp95.jpgspurp93.jpg
Klon s nevýraznou žilnatinou (vlevo) a načervenalými láčkami (vpravo)
spurp99.jpgspurp92.jpg
Klon s výraznou žilnatinou (vlevo) a pruhovaná forma (vpravo)
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice
Mezi severním poddruhem se příležitostně vyskytuje bezantokyninový mutant. Tomuto mutantu bylo dáno jméno Sarracenia purpurea subsp. purpurea f. heterophylla. Je to velmi pěkný mutant, který má úžasně elektrizující, zelené listy a žluté květy. Tuto formu jsem viděl pouze v Ontariu, ale záznamy od těch nejstarších až po nedávné, hovoří o tom, že existuje více lokalit v Massachusetts, Michiganu (Montmorency County a také horní poloostrov), Minnesotě, Connecticutu, Newfoundlandu, New Yorku a Pennsylvanii. Bohužel detaily o těchto lokalitách musí zůstat utajeny.

spurp32.jpgspurp33.jpgspurp16.jpg
Sarracenia purpurea subsp. purpurea f. heterophylla
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice
Pokud čekáte, že zde budu hovořit o Sarracenia purpurea subsp. venosa var. burkii, asi se nedočkáte, já ji považuji za samostatný druh (S. rosea). Jsem za to pranýřován některými mými kolegy, ale tak to prostě je.

V souhrnu jsou jména jednotlivých entit v rámci tohoto druhu následující:
Sarracenia purpurea L. subsp. purpurea
Sarracenia purpurea subsp. purpurea f. heterophylla (Eaton) Fern.
Sarracenia purpurea subsp. venosa (Raf.) Wherry
Sarracenia purpurea subsp. venosa var. montana Schnell & Determann

Nepojmenované entity
Ti, kdo studují Sarracenia purpurea ví, že existuje několik dalších typů Sarracenia purpurea, které mají zajímavé znaky. Ty nebyly prozatím všechny pojmenovány, ale přesto by měly být zmíněny.

Na některých místech, zvláště tam kde roste S. purpurea subsp. purpurea f. heterophylla, můžete narazit také na rostliny, o kterých se hovoří jako „bez žilnatiny“ ("veinless"). Tyto rostliny mohou mít výrazně červeně zbarvené láčky, ale toto vybarvení neobsahuje žilnatinu. Některé rostliny vypadají, jako by byly lehce postříkány rozprašovačem naplněným červenou nebo oranžovou barvou. V extrémních případech vapadá tato rostlina jako bezantokyaninová forma, ale při pozorný pohled na oddenek zde odhalí červené barvivo. Rostliny „položilnaté“ ("Semi-veinless") vypadají podobně jako rostliny bez žilnatiny ("veinless"), ale mají malé množství zbytkové žilnatiny. Všechny tyto rostliny představují hybridní formy mezi normálními a bezantokyaninovými formami.


spurp24.jpgspurp27.jpgspurp02.jpg
forma bez žilnatiny - "veinless" (vlevo a uprostřed); forma s částečnou žilnatinou - "semi-veinless" (vpravo)
spurp84.jpgspurp18.jpg
červená forma S. purpurea subsp. venosa (vlevo) a stejný poddruh s výraznou žilnatinou (vpravo)
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice
Schnell usoudil, že existují dvě barevné variety v rámci S. purpurea subsp. venosa var. venosa (např. pobřežní rostliny). Jedna varianta je zelená s červenou žilnatinou. Druhá varianta tíhne k tomu být celočervená, překrývající tak žilnatinu. Můžete se podívat na foto na této stránce.

No a konečně (no nazdar!) se chci vrátit k rozmluvám o matoucích rostlinách, které se vyskytují v zeměpisně se překrývajících oblastech obou poddruhů S. purpurea. Rostliny z těchto překrývajících zón, zvláště potom ty z oblasti the New Jersey Pine Barrens, jsou často pěstiteli označovány jako sloučené, slučující se, jako mezistupeň atd…. Upřímně, pěkné výrazy – jen se chci ujistit, že jste si to tady přečetli, abyste neházeli tupými pohledy ve chvíli, kdy na tyto výrazy narazíte.



spurp21.jpgspurp40.jpgspurp19.jpg
sloučené formy - "intergrade" (vlevo a uprostřed) a stejná forma s potlačenou žilnatinou (vpravo)
spurp20.jpg
sloučená forma - "intergrade"
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice
Současný zmatek kolem jmen

¨Na některých webových stránkách se můžete setkat s tím (např. USDA PLANTS database nebo NatureServe.org), že nesouhlasí s mým používáním a pojmenováním, např. hovoří o jižním poddruhu jako o "S. purpurea subsp. purpurea" a o severním jako o "S. purpurea subsp. gibbosa"! Co se to tedy k čertu děje? Dobře, prozradím vám podstatu a proč by stránky na tomto webu měly být lepší, je to ale poněkud nudný kousek historie, takže vám prominu, pokud to přeskočíte a budete pokračovat na další stránky tohoto FAQ.

Historicky byly severní a jižní poddruh pojmenovány botaniky za použití následujícího systému jmen:

Linnaeus (1753): označil severní a jižní poddruh jednoduše za S. purpurea
Rafinesque (1840): S. gibbosa (severní), S. venosa (jižní)
Wherry (1933): S. purpurea subsp. gibbosa (severní), S. purpurea subsp. venosa (jižní)

A takto věci zůstaly až ca do roku 1970. Ale abych v historii pokračoval, musím vysvětlit kousíček botanických pravidel týkajících se pojmenování. Když botanik pojmenovává rostlinu, jedna z věcí, které musí učinit je, sebrat exemplář a uchovat ho v rostlinném muzeu, které se nazývá herbář. Tento sebraný exemplář se nazývá typový exemplář ("type specimen"). Pokud rozdělujte již dříve ustanovený rostlinný druh na podkategorie, jakými jsou například poddruhy nebo variety, je botanickou tradicí, že jednou z nových kategorií se stává také autonym, který vznikne opakováním druhového jména (například S. minor var. minor). Ale vidíte, že Wherry v roce 1933 nepostupoval podle tohoto pravidla? Nedal jedné ze dvou nově vzniklých entit jméno "S. purpurea subsp. purpurea." No nazdar! V roce 1972 uvedl své pojmenování nenápadně do souladu a vydal pojednání, které ustanovuje jména takto:

Wherry (1972): S. purpurea subsp. purpurea (sever), S. purpurea subsp. venosa (jižní)

To je pojmenování, které my momentálně známe. Během následujících desetiletí bezpočet vědců používalo tato jména a publikovalo mnoho vědeckých studií, ve kterých je použili. Ale bohužel, co Wherry nevěděl bylo, že rok předtím, než v roce 1972 vydal své pojednání, publikoval McDaniel monografii tohoto rodu (a musím říct, že velice pěknou). McDaniel byl něco jako jistý druh taxonoma a ve své monografii usoudil, že není žádný důkaz k rozdělení komplexu S. purpurea do jakéhokoliv typu poddruhů. (to stejné usoudil také pro různé rostliny z komplexu S. rubra) McDaniel také vypíchl, že žádný botanik doposud neoznačil typový exemplář ("type specimen") pro tento druh, takže klidně vybral náhradu, která pocházela z Karolíny, tzn.jižní poddruh (jak bychom ho dnes nazývali). Takže McDanielova úprava je:

McDaniel (1971): Sloučení obou (sever, jih) jako S. purpurea, typový exemplář z Karolíny.

Takže to znamená následující (předloženo vědcem jménem Reveal), vzhledem k tomu, že holotyp tohoto druhu (ustanovený McDanielem) pochází z jižních oblastí výskytu, že pokud chcete používat označení dvou poddruhů, měli byste používat podivně obrácený soubor jmen:

Reveal (1993): S. purpurea subsp. gibbosa (sever), S. purpurea subsp. purpurea (jih)

Ach jo! Pěkný maglajz! Všechna tato pojednání publikovaná mezi lety 1972 a 1993 by měla být korigována přirozenou, obrácenou cestou! Naštěstí Martin Cheek (a je to z jeho pojednání z roku 1994, kdy jsem začal dávat dohromady tuto krátkou historii) zaslal návrh ke Committee for Spermatophyta, aby se tato situace vyřešila. Výbor souhlasil s Cheekovou logikou a v roce 1999 hlasoval proto, aby byl v používání ponechán systém tak, jak ho i my všichni známe.

Bohužel dobří lidé, kteří vedou USDA PLANTS Database a webové stránky NatureServe.org jednoznačně četli pojednání od Reveala, ale neznají Cheekovu následující opravu a nepřesně používají zpackané pojmenování. Poslal jsem jim email, ale doposud svou trapnou chybu nenapravili. No a mezitím jsem četl jedno další, velmi zajímavé pojednání, které následuje jejich špatné použití jmen. Oops.


Page citations: Bradshaw, W.E. & Holzapfel, C.M. 2001; Cheek, M. 1994, 2001; Ellison, A.M. et al. 2004; Ellison, A.M. & Gotelli, N.J. 2002; Evans, D. 2006, pers. comm.; Gallie, D.R., & Chang, S-C. 1997; Mazur, C.J. & Lechtman, J. 2005; McDaniel, S. 1971; Naczi, et al. 1999; Patrick, T.S et al. 1995; Petersen, et al. 2000; Rice, B.A. 2006a; Schnell, D.E. 1976, 2002a; USDA, NRCS 2007; personal observations.

Revised: October 2007
©Barry Rice, 2005

T: Radek Kastner

Aktualizováno ( [27.12.2010] )
 
< Předch.   Další >