Teplota
[20.02.2008]
Teplota Teplotní požadavky různých masožravek se řídí v první řadě podle jejich přírodních stanovišť, které mohou být velmi různorodé na základě širokého výskytu v rozdílných klimatických oblastech. Přestože jsou některé druhy v tomto směru tolerantní, dá se říci že platí, co možná nejvíce dodržet minimálně jejich přirozené nároky. V zásadě se dají tyto teplotní oblasti rozčlenit do tří hlavních skupin, ke kterým mohou být přiřazeny jednotlivé druhy:
  • Oblasti mírného pásma
    Tyto oblasti se vyznačují mírným létem s rozdíly mezi denními a nočními teplotami, stejně jako i studenou zimou s lehkými mrazy. Sem se řadí všechny zimě odolné masožravky, které upadají do klidové periody a zimu přežívají ve formě pupenů, cibulím podobných útvarů nebo podzemních oddenků. Tyto druhy se nejlépe kultivují v chladném skleníku. Za určitých podmínek mohou být ale pěstovány venku nebo v pařeništi. Avšak ne všechny druhy snášejí déletrvající teploty pod 0 °C, a měly by být proto chráněny před silným mrazem. Ideálně se teploty v létě pohybují v rozmezí 15-30 °C a zimní teploty asi 0 °C až maximálně 7 °C. Jako vhodné z této oblasti se jeví aldrovandka (Aldrovanda), darlingtonie (Darlingtonia), mucholapka (Dionaea), některé zimě odolné rosnatky (Drosera), tučnice (Pinguicula) severní polokoule - mírného pásu, stejně jako všechny druhy špirlic (Sarracenia).
  • Oblasti subtropů
    Druhy subtropického pásu vyžadují teplé léto s lehkými poklesy a studené zimy bez mrazů. Letní teploty se mohou pohybovat mezi 20-35 °C, v zimě asi 8-15 °C. Také rozdíly v délkách dne jsou u mnohých druhů významné, protože na nich závisí tvorba zimního olistění, květů a klidové období (viz téma Světlo). Pro zde jmenované druhy se hodí temperovaný skleník, mohou být však pěstovány i ve vnitřních prostorech, pokud mohou být zajištěny tyto podmínky. Masožravky této klimatické zóny: byblidy (Byblis), láčkovice (Cephalotus), rosnatka (Drosera), rosnolist (Drosophyllum), mexické a středoamerické tučnice (Pinguicula) a bublinatky (Utricularia).
  • Oblasti tropů
    Tropické nížinné druhy vyžadují v průběhu celého roku vyrovnané vysoké teploty 20-35 °C. Druhy těchto oblastí se hodí do teplého skleníku nebo do k tomu určené vitríny, terária. Zde je obzvláště důležité větrání, neboť vysoké teploty a stojatý vzduch přináší zvýšené nebezpečí vzniku chorob. V této oblasti se dají pěstovat prakticky veškeré druhy genlisejí (Genlisea), nížinné druhy rodu Nepenthes (láčkovka), spolu s tropickými zástupci tučnic (Pinguicula) a bublinatek (Utricularia).
    Druhy z tropických hornatých oblastí vyžadují denní teploty od 20 do max. 30 °C a zároveň i pokles teploty v noci na 12-15°C. Sem patří bromélie (Brocchinia), všechny druhy heliamfor (Heliamphora), vysokohorské láčkovky (Nepenthes), některé druhy rosnatek (Drosera), genliseje (Genlisea) a bublinatky (Utricularia), rostoucí ve vyšších polohách.

 

V zásadě je potřeba dávat pozor obzvláště v létě, aby teploty nestoupaly příliš vysoko. Jenom málo druhů snese déletrvající teploty vyšší než 35 °C. V rubrice Rody & druhy se nachází údaje o původu a výškové poloze jednotlivých druhů. Na základě těchto hodnot mohou být jednotlivé rostliny přiřazeny do jednotlivých skupin.

U druhů Nepenthes (láčkovka) je také, vedle výškových údajů uvedeno, zda se jedná o nížinný či vysokohorský druh.



©Markus Welge

T: Alexander Sjatkovský
Aktualizováno ( [03.04.2009] )